Článek
Jestli si někdo myslí, že hezká tvář a úspěch na poli modelingu znamená pro dívky automaticky štěstí v jejich životě, tak se šeredně plete. Své by o tom mohla vyprávět například i bývalá a především v Itálii pracující modelka Vlaďka (44). Ta si podle svých slov prožila vztah s nebezpečným mužem, který ji tyranizoval tak, že několikrát skončila ve špitále, a vyhrožoval jí smrtí!
„Ti, co to nezažili, nepochopí, jaké to je. I já bych dřív nevěřila, že od člověka, který mě byť jen jednou uhodí, okamžitě neuteču. Když jste v tom koloběhu, kdy se střídají krásné okamžiky s těmi hrůznými, kdy vás zbije tak, že máte obličej plný modřin a otřes mozku, láme vám prsty nebo vám teče krev z hlavy, těžko se z toho vystupuje ven. Vyvolá ve vás i takové pocity, že vše je to vaše vina,“ řekla Super.cz sympatická blondýna.
A pak začne vzpomínat. Její přítel, charismatický a velmi pohledný muž s výborným zaměstnáním, například míval chvilky, kdy věřil, že vidí duchy. „Jednou si mě po milování vzal do náruče a s divným výrazem v očích mi řekl, že stejně ví, že mě jednou někdo zabije. Jindy zase řekl, že viděl v mém přirození oko své mrtvé mámy. Někdy se mnou praštil o postel a vyhrožoval mi vraždou s tím, že mě tak dobře zahrabe pod listí, že mě nikdy nikdo nenajde. Byl tam nepopsatelný strach, ale bohužel jsem nějak věřila, že ho svou láskou dokážu změnit,“ vzpomíná paní Vlaďka, která dnes už tuší, že žila s mužem s rozdvojenou osobností a nekontrolovatelnou agresivitou, jemuž nic jiného než ústavní léčba nemohlo pomoci.
Zažila si trýznění, když jí muž zakazoval kontakt s okolím a občas povolené návštěvy těžce nemocné matky, na kterou je fixovaná, nesměla přetáhnout ani o sekundu, jinak byl malér. „I když jsem byla modelkou, neustále mě ponižoval a tak mi srazil sebevědomí, že jsem si přestala úplně věřit. Nic z toho, co jsem udělala, nikdy nebylo dobré,“ podotýká žena, podle které jí nepomohla ani policie, kterou požádala o pomoc.
„Sehrál před nimi divadlo, takže si s ním ještě dali kafe a smáli se spolu. Mě nakonec chtěli odvézt na psychiatrii. Strážci zákona by ale neměli svým chováním brát týraným lidem poslední naději,“ myslí si.
Dnes o domácím násilí ochotně mluví, je to součást její vlastní terapie. A chce pomáhat ostatním týraným ženám. „Ale do konce života se to se mnou potáhne. Někdy mívám i nekontrolovatelný třes rukou a co se týče partnerského života, je to strašně těžké. Můj budoucí přítel by měl mít nezměrnou trpělivost a dát mi pocit jistoty a bezpečí,“ dodává bývalá hvězda italských přehlídkových mol, která se zkontaktovala se Zdeňkem Macurou (50) a chystá se mu pomoci s projektem jeho azylových chaloupek.
