Článek
Jméno této herečky (7. 1. 1911 – 14. 3. 1985) upadlo v zapomnění, mimo jiné i proto, že ji film dost opomíjel. Světla Amortová hrávala většinou epizodní postavy nejrůznějších sousedek, vdov, domovnic a žen z lidu.
Těžištěm její práce bylo hlavně divadlo, které jí nabídlo velké dramatické příležitosti. Její domovskou scénou se v roce 1951 stalo Divadlo na Vinohradech, kde největší pozornost upoutala v inscenacích Zločin a trest či Podivná paní Savageová. Devízou jejího hereckého projevu bylo mluvené slovo, propracovaný výraz a dokonalá výslovnost.
Světlu Amortovou, od jejíhož narození uplyne v těchto dnech 110 let, si ale možná vybaví znalci seriálu 30 případů majora Zemana. V epizodě Mědirytina (1975) hrála proradnou kořenářku Hodačovou, která patřila k aktérům kauzy falšování přídělových potravinových lístků.
Říká se „o mrtvých jen v dobrém“, ale pokud přijde na přetřes Amortová, většina kolegů jí nemůže přijít na jméno. Byla to totiž zapálená soudružka, které hlavně v 50. letech nebylo radno zkřížit cestu. Říká se, že byla zatrpklá a nepřející a všichni se jí raději vyhýbali – i proto, že byla údajně jednou ze čtyř hereček Divadla na Vinohradech, které žádaly trest smrti pro Jiřinu Štěpničkovou (†73) za to, že se v roce 1951 pokusila emigrovat.
Koncentrák ji poznamenal na těle i na duši
Amortová by se možná chovala jinak, nebýt dramatických událostí, kterým čelila za druhé světové války. Herečka se aktivně účastnila protinacistického odboje, ale pak byla zatčena a strávila téměř dva roky v koncentračních táborech. A v Osvětimi se stala jedním z „pokusných králíků“ nechvalně proslulého doktora Mengeleho, kterého fascinovaly „vědecké“ experimenty s dvojčaty a umělým oplodněním.
Jeho nelidské týrání Amortová zázrakem přežila, ale nikdy už pak nemohla mít děti. Trauma, které prožila, bylo možná důvodem, proč se po válce tak změnila. A také se okamžitě začala společensky angažovat a postupně se stala vysokou komunistickou funkcionářkou, která dávala všem najevo, že „rudá je barva naše“.
Rudá Twiggy měla i druhou tvář
„Herci ji neměli rádi. Byla hlavní komunistický ideolog ve vinohradském divadle, zahořklá, osamocená žena. Nikdo s ní nechtěl být, stranili se jí, protože se báli, že je udá,“ řekl o ní režisér Václav Vorlíček (†88).
Kolegové jí také za zády přezdívali posměšně Rudá Twiggy. „Rudá“ byla kvůli svému komunistickému přesvědčení, „Twiggy“ podle slavné britské modelky, která se svou vyzáblou postavou tvořila její dokonalý protiklad.
Manželem Amortové byl herec Karel Beníško (†66), jehož přežila o deset let. Mimochodem, i on poznal útrapy koncentráku a vrátil se z něj s podlomeným zdravím. Kolegyně Antonie Hegerlíková (†89) při jedné příležitosti zmínila i méně známou stránku Amortové. Bezdětná herečka totiž adoptovala chlapce, o kterého se moc hezky starala. Jeho existenci ale před lidmi z divadla tajila.
