Článek
Kriminální příběh Holka na zabití (1975) poskytl první velkou hereckou příležitost Dagmar Havlové (69, tehdy Veškrnové). Role naivní Aničky, která vyrostla v dětském domově, a přijela do Krkonoš hledat svou kamarádku Gitu, sedla začínající herečce jak ulitá. A režisér snímku Juraj Herz (†83), který Havlovou už předtím obsadil do svého filmu Holky z porcelánu (1974), byl hrdý, že pro svět filmu ji objevil právě on.
Takový talent se hned tak nevidí
Při jedné příležitosti Herz zmínil, jak to všechno vlastně začalo. Když měl točit Holky z porcelánu, nechtěl obsadit herečky, které byly tehdy už známé. Nechal si proto poslat z Brna fotky posluchaček JAMU a našel mezi nimi jednu, která ho velice zaujala. Pozval ji do Prahy a zůstal v němém úžasu – právě ona by z fleku zahrála všech pět dívek, které do filmu potřeboval. Měl tak před sebou dilema, kterou z rolí jí má vlastně nabídnout. Na Dagmar Havlové ho upoutal navíc i její absolutní smysl pro humor a obrovský talent.
Když Herz dotáčel Holky z porcelánu, říkal si, že s Havlovou musí okamžitě natočit další film, aby více zužitkoval její herecký potenciál. Holka na zabití měla být původně ryzí komedie a měla se točit v zimě. To ale režisér odmítl, protože v zimě zásadně netočil. Příběh předělal k obrazu svému a zasadil ho do léta, kvůli čemuž se pohádal i s autorem scénáře Josefem Šilhavým. Havlová v hlavní roli byla ale jasnou volbou, a protože se osvědčila na výbornou, natočil s ní Herz poté ještě filmy Upír z Feratu a Buldoci a třešně (oba 1981).
Mimochodem, Havlovou uslyšíme v Holce na zabití i zpívat. Jde o píseň Až přijde déšť do trávy spát z pera Bohuslava Ondráčka a Zdeňka Borovce. Tutéž písničku s mírně pozměněným textem nazpívala o dva roky později i Helena Vondráčková na své LP album S písní vstříc ti běžím.
Kuchař, pekař i kolega režisér
Herz do snímku obsadil také svého kolegu Víta Olmera (79), který měl tou dobou zákaz režírovat. Tak si aspoň zahrál provozního Petráka. Na přání Jiřího Líra (†72), který v Holce na zabití ztvárnil vrchního, obsadil do jedné z menších rolí také jeho dceru Kateřinu Lírovou (71). „Kdybych o nich ale nebyl přesvědčený, nikdy bych jim ty postavy nesvěřil,“ zmínil v jednom z rozhovorů Herz, který protekci nikdy neuznával.
V roli kuchaře Muraška uvidíme Karla Augustu (†62). Některé možná překvapí, že se v kuchyni pohyboval opravdu obratně a s pánví zacházel jako pravý profík. Ale není se co divit – v dobách nouze herec pracoval jako kuchař, a dokonce měl i výuční list.
Překvapí také zručnost jeho kolegy Jiřího Němečka (†72), který v roli pekaře Vorla zpracovával těsto s fortelem jako pravý profík. I tento herec ale využil svých dávno získaných dovedností, protože byl původní profesí pekař. V jedné z menších rolí se objevil i sám režisér Herz – zahrál si muže, který si v pražské restauraci připravuje tatarský biftek.
Nevídaná rychlost
Žižkova bouda, ve které se příběh z velké části odehrává, byla vybrána proto, že v ní probíhala rekonstrukce, a filmaři tak měli volné ruce. Díky tomu byl film natočen za rekordních pět týdnů, což v té době nebylo na Barrandově zvykem. Bouda je vzdálená asi dva kilometry od Pece pod Sněžkou. Točilo se také v Horní Malé Úpě, na Sněžce a v Praze.
