Článek
Noční můry se její mamince pořád vracejí. Rodina zpěvačky Renaty Drössler (61) uprchla v únoru 1945 před sovětskou armádou, která přijela osvobodit jejich rodné Polsko. Žili v německé části Slezska, ale byli Poláci. Přesto se jejich sousedé a známí stali oběťmi řádění ruských vojáků. Znásilňování a zabíjení žen bylo prý na denním pořádku.
"Mamince bylo tehdy osm, a i když už jí teď paměť tolik neslouží, příběhy z těch dob nikdy nezapomene. Vyprávěla mi, že se šest ruských vojáků vystřídalo na čerstvé rodičce. Ona pak zemřela. Když si spolu sedneme a vracíme se k minulosti, nemůže pak spát a pronásledují ji noční můry. To, co se teď děje na Ukrajině, jí klidu nepřidá," řekla Super.cz Renata.
Její rodina žila ve městě Bílsko-Bělá v těšínském Slezsku, pak se skrývala ve vesničce Chybie. "Tři týdny byla babička s mojí osmiletou maminkou a tehdy dvouletou tetou schované ve sklepě na bramborách. Do Českého Těšína, vzdáleného 30 kilometrů pak prchaly po nocích, trvalo jim to týden. Byla tma, únorová zima," vyprávěla Renata. "Ano, jsem dcera, vnučka a neteř válečných uprchlic," potvrdila.
Útočiště ženy našly v obci Řeka na Frýdecko-Místecku. "Jejich zážitky byly otřesné a byly rády, když jim lidé nabídli přístřeší a obyčejnou lidskost. Spaly v tanečním sále, byly vděčné za jakoukoli pomoc, měly hlad, maminka vzpomíná, že v noci chodily tajně dojit krávy," svěřila Renata, která díky zážitkům svých nejbližších vítá solidaritu vůči uprchlíkům z Ukrajiny. I její rodina žije díky takové pomoci.
"Protože jsem z rodiny válečných uprchlíků, jsem moc ráda, že se naše země k lidem přicházejícím z Ukrajiny staví dobře a že jim pomáháme. Čeká nás dlouhá cesta, věřme, že mezi nás nic nevrazí klín," doufá.
Reaguje i na pochybnosti, že uprchlíci na tom nejsou tak špatně, když mají například luxusní oblečení. "K těm uprchlíkům v drahých bundách. I babička si na cestu vzala své nejlepší šaty a mimo čistého prádla nesla i šitíčko - vždyť co by si prý o nich lidé pomysleli, kdyby byly potrhané. A když pak dostaly v rámci pomoci od charitativní organizace v balíku svetr prožraný od molů, taky ho nechtěly nosit, babička radši zašila to, co měla," dodala.
