Článek
Mladší generaci zřejmě jméno Ljuba Hermanová (23. 4. 1913 – 21. 5. 1996) nic neříká, pamětníci ale vědí své. Byla to oblíbená filmová a divadelní herečka, a navíc i skvělá šansoniérka a kabaretní zpěvačka se sytým hlasem, která si vždycky uměla získat publikum.
Poutala také pozornost svým temperamentem, radostí ze života i proslulými akrobatickými kousky. Ještě v osmdesáti letech dokázala na jevišti udělat hvězdu anebo vymrštit nohu až k hlavě! Hermanová byla také jedinou ženou, kterou pánové Jiří Voskovec (†76) a Jan Werich (†75) pustili na forbínu. Od úmrtí této populární umělkyně uplynulo právě 25 let.
Zrála jako dobré víno
Kolegyně Luba Skořepová (†93) kdysi řekla, že Hermanová se nenarodila v roce 1913, jak oficiálně uváděla, ale o pět let dříve. Rodný list si prý nechala „omladit“, protože si potrpěla na „koloušky“ a nechtěla po jejich boku vypadat staře. To ale Ljuba Hermanová ve své autobiografii rázně popřela.
Ať už to bylo jakkoli, celý život měla elánu na rozdávání. A věk by jí rozhodně nikdo nehádal, ať už jí bylo o pět let víc nebo míň. Jan Werich na její adresu kdysi poznamenal, že zrála jak víno z dobré úrody, protože ani s přibývajícími léty neztrácela svůj půvab a šarm.
Šili s ní všichni čerti
Říkalo se jí také „děvče s čertem v těle“ podle filmu, ve kterém si v roce 1933 zahrála. A to Ljuba Hermanová opravdu byla. Života i jeho radostí si užívala plnými doušky. Ráda se bavila, vymetala večírky, všude jí bylo plno. Také mužů se v jejím životě objevilo velké množství – možná stejně jako písniček, které během své šedesátileté kariéry nazpívala.
V dlouhém výčtu jejích ctitelů nechyběli ani Voskovec s Werichem. „Myslím, že jsem se Werichovi líbila, ale mně se líbil spíš jemnější a romantičtější Voskovec. Ovšem randila jsem s oběma. Později jsem se dozvěděla, že si to pak v šatně stejně řekli,“ přiznala herečka po letech.
Čtyřikrát se také vdala a čtyřikrát se rozvedla, děti ale neměla žádné. Všichni její partneři byli mladší než ona, ten poslední dokonce o téměř třicet let! Když se brali, Hermanové bylo dvaašedesát a ženichovi pouhých třiatřicet.
Po boku slavných hvězd
Prošla řadou divadelních scén, nikde ale dlouho nevydržela. Na jevišti spolupracovala nejen s V + W, ale také s Vlastou Burianem (†70) či s Oldřichem Novým (†83), který ji přivedl k šansonu. Po válce objížděla republiku s tehdy populárním zpěvákem Rudolfem Cortésem (†65).
Pak zkusila Redutu, kde tehdy fungoval Accord club, ve kterém působili například Viktor Sodoma (75), Jiří Suchý (89) a Jiří Šlitr (†45). Hermanová stála i u začátků dramatika Václava Havla (†75).
Koho miloval Ježek?
Ve filmu tolik příležitostí nedostala. V letech 1932 až 1938 jich natočila jen třináct, což oproti jiným hereckým kolegyním není mnoho. Pak přišla dlouhá přestávka, protože jako poloviční Židovka nesměla hrát. Poprvé se objevila v komedii V + W Peníze nebo život (1932), ve které společně s Hanou Vítovu (†73) nazpívala slavný hit Život je jen náhoda.
Hermanová pak tvrdila, že autor Jaroslav Ježek (†35) napsal píseň právě pro ni, protože ji miloval. Kuriózní je, že to samé prohlašovala i Vítová. Dnes už se bohužel nedozvíme, jak to bylo ve skutečnosti. Hermanová si do války zahrála ještě například v komediích Nezlobte dědečka (1934) nebo Otec Kondelík a ženich Vejvara (1937).
Nazpívala také velké množství šansonů a kabaretních písní. K těm nejčastěji hraným patří Žižkovská (Já mám ráda políra) a Tyjátr (My jsme ti blázni z povolání). Píseň ze své veselohry Jsem děvče s čertem v těle (1933) dokázala vystřihnout i v 81 letech se stejnou vášní jako zamlada – a každý divák jí tato slova rád věřil.
