Článek
„Kujme pikle, pikle kujme, spekulujme, intrikujme, lepšího nic není nad pořádný piklení...“ Kdo by neznal prohnaného rádce Ypsilona z pohádky Šíleně smutná princezna (1968)? Pamětníci si Darka Vostřela (9. 11. 1929-4. 11. 1992) vybaví také jako náčelníka štábu z muzikálu Kdyby tisíc klarinetů (1964) nebo jako fantazírujícího řezníka Rudolfa Vandase ze seriálu Píseň pro Rudolfa III. (1967, 1969). Herec obdařený werichovským plnovousem, od jehož úmrtí uplynulo právě třicet let, patří k legendám české kulturní scény.
Stvořil legendu zvanou Rokoko
Kdysi velmi populární komický herec, zpěvák, scenárista, divadelní organizátor, zakladatel a ředitel Divadla Rokoko Darek Vostřel se narodil českému otci a jugoslávské matce, která ho pojmenovala u nás neobvyklým jménem Božidar. Herecké nadání zdědil zřejmě po otci, který před válkou působil jako provozní a ředitel žižkovského divadla Akropolis.
Ten svého syna v jeho uměleckém snažení podporoval, a i díky tomu Vostřel absolvoval v roce 1952 pražskou DAMU. První profesionální angažmá získal v Horáckém divadle v Jihlavě, ale jeho jméno je spojeno především s mimořádně úspěšnou érou 60. let v pražském divadle Rokoko.
Ještě v polovině 50. let si Vostřel našel divadelního parťáka Jiřího Šaška (†66), s nímž vytvářel úspěšné scénky a forbíny a dvojice zvaná VOŠA začala sbírat první vavříny.
Na jaře roku 1958 otevřel v pražské pasáži Lucerna divadélko Rokoko. Cesta k úspěchu byla ovšem trnitá a první hry narážely na vlažné reakce publika. Teprve v polovině 60. let se stal z divadla fenomén, a to zejména díky tomu, že přešlo k představením s výraznou hudební a zpěvnou složkou. Do souboru byly také angažovány největší pěvecké hvězdy své doby, ať už to byl Waldemar Matuška (†76), Marta Kubišová (80), Helena Vondráčková (75) nebo Václav Neckář (79). Tehdy se také zrodila nejslavnější představení Čekání na slávu či Filosofská historie.
Mocipáni mu dali stopku
Dvacet let byl Vostřel na výsluní a dvacet let pak ve stínu. Po srpnové okupaci přišla normalizace a soudruhům nešel principálův humor pod nos. Po nějaké době ho zbavili funkce ředitele Rokoka a z Šíleně smutné princezny nechali dokonce vystřihnout slavnou „piklicí“ písničku, kterou nazpíval s Josefem Kemrem (†72) – nejen kvůli samotnému Vostřelovi, ale i proto, že parodovala ruské častušky. A to mocipánům vadilo.
Vostřel, jehož umělecká činnost byla utlumena, se ale vzdát nemínil. Pod pseudonymy psal scénáře, přispíval do rozhlasového pořadu Kolotoč a podílel se na jevištních prezentacích zpěváků. Později vystupoval v zájezdových představeních Jiřího Sováka (†79) a spolupracoval se zpěvačkou Yvettou Simonovou (93).
Až o něco později dostal příležitost vystupovat s Jiřím Šaškem jako estrádní komická dvojice. Revoluční rok 1989 jej zastihl již jako vážně nemocného. Přesto se jako host zúčastnil prvního koncertu Waldemara Matušky po jeho návratu z emigrace, kde sklidil bouřlivé ovace. S Jiřím Šaškem vystoupil naposledy v roce 1991 na zájezdu pro krajany ve Švýcarsku.
Rozpadla se všechna manželství
Oblíbený umělec měl jednu velkou slabost, a tou byly krásné ženy. Však byl také čtyřikrát ženatý. Poprvé se oženil ještě v jihlavském angažmá s Janou Bláhovou, mladé manželství ale nemělo dlouhého trvání. V Praze se pak Vostřel seznámil s tehdy velmi populární televizní hlasatelkou a herečkou Jaroslavou Panýrkovou (83), se kterou měl dceru Kateřinu.
Tu pak vyměnil za manekýnku Melanii Lepší, dnes Vančurovou (75), která byla o 19 let mladší než on. Jenže velká láska postupně vyprchala a po sedmi letech došlo na rozvod. Vostřel se pak oženil ještě jednou, manželkou se stala zdravotní sestřička Jiřina, se kterou měl dceru Darinu. Ani tento vztah ale nevydržel a populární herec zemřel nakonec sám a opuštěný ve svém bytě v pražském Podolí.
