Článek
Pražská kina Blaník a Lucerna byla u zrodu velkého filmového kultu: 26. září 1952, tedy letos před 70 lety, v nich měla premiéru legendární Pyšná princezna, která u nás dodnes patří ke stálicím nejen vánočního vysílání. Titulní hrdinka, rozmarná princezna Krasomila (Alena Vránová, 90), pohrdne rukou moudrého krále Miroslava (Vladimír Ráž †77). Ten se rozhodne, že zpovykanou krásku ze sousední země vytrestá. Coby nový královský zahradník se vloudí do princezniny blízkosti a uštědří jí lekci pokory za pomoci kouzelné zpívající květiny…
Komunisté do toho kecali
Režisér Bořivoj Zeman (†79) to při natáčení neměl vůbec jednoduché. Barrandovská studia měla pod palcem komunistická garnitura a počátek 50. let se nesl ve znamení politických procesů a všudypřítomného strachu z StB. Filmaři se proto museli řídit spoustou pravidel, aby snímek odpovídal ideologickým požadavkům doby.
Například Miroslavovo vzkvétající království komunistického ražení muselo být v naprostém kontrastu s Krasomilinou upadající feudální zemí. Protiklad tvořily i hraniční ukazatele – ten, který vede k Miroslavovi, je světlý, kdežto ten, který ukazuje cestu do princeznina Půlnočního království, je tmavý a pro jistotu na něm sedí ještě sup.
Soudruzi také rozhodli, že v moderní pohádce nemají místo žádné čáry ani kouzla, a tvůrcům tak nakonec prošla jen zpívající květina. Pochopitelně se muselo i pracovat. Král Miroslav coby feudál nemohl být přece kladnou postavou, a tak se z něj stal zahradník. Šlo se ještě dál – po vzoru sovětských inženýrů nechal Miroslav vybudovat dokonce přehradu. A do práce se nakonec pustila radostně i Krasomila, to vše v souladu s tezí, že skutečná moc náleží pracujícímu lidu, nikoli šlechtě.
Pokračování neprošlo
Zajímavé je, že v plánu bylo i pokračování Pyšné princezny po dvaceti letech. V něm by oba královští manželé vychovávali dceru, s níž by byly stejné problémy, jež prožili zamlada i oni dva. V počáteční části nového filmu se mělo použít asi 600 metrů starého snímku pro retrospektivu, která by byla tónovaná, a nový film by se pak točil už barevně. Z projektu ale sešlo, údajně proto, že nový příběh by původní pohádce spíš ublížil.
Štáb najezdil kilometry
Určitě víte, že představitelé krále Miroslava a princezny Krasomily se do sebe zamilovali i ve skutečnosti. K natáčení se ale pojí i další zajímavosti: Například okno, ze kterého princezna volala na zahradníka, že chce umět hrát na loutnu jako on, patří Rannímu salonku na zámku Hluboká nad Vltavou. Miroslav jí ale odpovídal z parku v Průhonicích. Také míč házela Krasomila z Hluboké a zahradník ho chytal pro změnu v Třeboni.
Štáb se opravdu nacestoval po mnoha koutech naší republiky. Některé scény se točily na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích. Ševcův domek, ve kterém se převlékal král Miroslav, stál zase v Ústeckém kraji, konkrétně ve Všemilech, které jsou dnes součástí Jetřichovic. Domek byl zhotovený z jednoho z velkých pískovcových balvanů.
Scéna, kdy přestrojený král s princeznou unikají pronásledovatelům jízdou na kládě, se točila za pomoci triku v ateliéru. Následný pád do vody se ale točil v rybníku u Starého mlýna na konci Jetřichovic.
