Článek
Start herecké kariéry nejedné hvězdy je mnohdy značně odlišný od později dosažených vrcholů. To beze zbytku platí také o jedné z nejzářivějších hvězd pamětnických bijáků Adině Mandlové (†81). Ta se před filmovou kameru dostala poprvé ve dvaadvaceti letech. O herectví však v tomto případě nemůže být ani řeči.
"Žádná role to nebyla, jen jsem zpívala a tancovala s Jenčíkovými girls a každá jsme dostaly jednu větu. Na mě připadlo: Z lásky bolej vlásky. Nebyla jsem štont ze sebe tu větu vypravit. Tolik jsem se za tu blbinu styděla," vzpomínala ve své knize později Mandlová, která okamžitou kritiku režiséra velmi rázně odbyla.
"Kouknou pane režisére, než voni udělaj jinej film, já budu hvězda," prohlásila dle svých slov Mandlová. A měla velkou pravdu. Režisér snímku už další film nikdy nenatočil a Adina se v následujícím roce blýskla hned ve třech hlavních rolích.
Diletantsky natočená filmová opereta Děvčátko, neříkej ne! zcela právem odpočívá ve filmovém archivu pod nánosem prachu. Pro naši kinematografii má dnes význam jediný. Na plátně se tehdy poprvé objevil sličný zjev Adiny Mandlové i její o čtyři roky mladší kolegyně Hany Vítové. Co do počtu natočených snímků obě dvě v příštích třinácti letech hravě převálcovaly všechny své tehdejší konkurentky.
Vy se můžete podívat na ne zcela známou podobu Adiny Mandlové z doby, kdy se živila svým tělem jako manekýnka v jednom z nejvyhlášenějších pražských salónů u Rosenbauma a zatím jen snila o filmové slávě. Dnes by se dožila sto tří let.
