Článek
S příchodem pandemie nemoci covid-19 se život v rodině Martiny a Martina Preissových dost změnil. Herecký pár má doma školáky ve věku dvanáct a devět let, a tak do jejich života zasáhla distanční výuka.
„U nás to vypadá jak v kanceláři řízení letového provozu. Jsou připojeni oba kluci. Fungují velmi dobře, naše škola je v tom velice pokroková a vzhledem k tomu, že máme štěstí na velmi mladé učitelé, kteří už se v této době velmi dobře zorientovali, my Husákovy děti umíme tak leda enter a možná na klávesnici zvládneme napsat mail. Ale oni už umí všechno. Já koukám, co třeba v zadání máme za úkoly, výrazy, kterým absolutně nerozumím,“ říká maminka Matouše (12) a Šimona (9).
Velké zastání má herečka, která točí seriál Slunečná, ve svém manželovi. „My oba s manželem dost pracujeme, kluci jsou dopoledne sami doma. Ale na nás je pak to odpoledne, respektive na manželovi. Ten přijde domů a domáhá se spousty splněných úkolů. On je hlavně taková ta výstupní kontrola, což je vlastně nejvíc stresující pro kluky. Chce vidět vše, co měli udělat a odevzdat za dopoledne, nafotit a nascanovat… Víte, jak pořád kolem sebe slýchávám takové ty věty: Co z této generace bude, ty děti budou zaostalé. Ale já si říkám – ba ne, můj dědeček ve druhé světové válce nechodil vůbec do školy a byl to sečtělý a inteligentní a rozumný pán. Třeba je to vycvičí v tom, že po čem se nebudou pídit, to jednoduše nebudou vědět. Mám pocit, že to penzum práce či obsah učiva je možná větší než ve škole. Ale i to, co jsou děti schopné do sebe absorbovat ve škole, to my jsme zdaleka takové neměli. Ony si umí hezky poskládat souvislosti,“ řekla Super.cz přesvědčeně herečka, se kterou jsme dělali rozhovor během potravinové sbírky.
Herecký pár má štěstí, že i v době uzavřených divadel má stále práci, které ani teď není málo. Jak to zvládají sladit s chodem domácnosti? „Já jsem vrchní plánovač v naší rodině, mám ráda výhledy a chci prostě vidět nějakou koncovou linii. Takže jsme se domluvili, že pracujeme do 20. prosince, pak bereme děti a odjíždíme na Vysočinu mimo město do klidu, ticha… Budeme tam trávit Vánoce a vrátíme se až v lednu. Je to pro nás velmi důležité, ten 14denní restart, to jsme si řekli už na začátku října, že dáme a podařilo se nám to splnit. Teď se možná trochu rouhám proti divadelními bohu, ale díky tomu, že se nehraje, já má poprvé Vánoce, kdy na Boží hod nemusím sednout ve dvě hodiny do auta a jet hrát pohádku do Stavovského divadla, pro mě je to osvobozující. To jsem snad naposledy zažila na střední škole. Ty svátky jsou žně,“ říká Martina Preissová, která se snaží najít na všem něco pozitivního.
