Článek
Majitelka tohoto dekoltu patřila svého času k našim nejzářivějším hvězdám. Chlapi bez rozdílu věku, stavu i orientace velebili půdu, po které prošla, a ženy se jí marně toužily podobat. Do vínku dostala kromě krásy a talentu pro civilní herectví také inteligenci a ironický humor, kterým si proti sobě poštvala téměř všechny své herecké souputnice. Už víte?
Adina Mandlová (†81) se na hvězdný olymp propracovávala pod vedením svého milence a hereckého parťáka Huga Haase pozvolna, ale cílevědomě od roku 1933. V roce 1937 strčila s deseti premiérovými filmy do kapsy všechny své konkurentky a v následujícím roce už vykročila k těm nejkrásnějším rolím, které jí Lída Baarová ze svého německého útočiště mohla jen tiše závidět.
Řadu parádních rolí odstartovala historická komedie Cech panen kutnohorských (1938), kde si herečka po boku ostřílených divadelních mazáků z Národního divadla a pod vedením režiséra Otakara Vávry zahrála povětrnou holku Rozinu, která pro výstrahu všem nakonec skončí na pranýři. Sama si v této postavě tak trochu předznamenala svůj poválečný osud.
Už na začátku protektorátu herečku začaly pronásledovat drby a ona v očích mnohých byla za tu, co se paktuje s Němci. Pomlouvači jí nejdřív do postele přisoudili samotného K. H. Franka. Adina se několikrát v zoufalství pokusila o sebevraždu. V roce 1941 přišla Adina do jiného stavu s německým přidělencem Barrandova Willym Söhnelem, kterého přebrala své jediné kamarádce z branže Nataše Gollové. Po válce měly malér obě.
Ještě před koncem války se reputaci snažila napravit svatbou s malířem Tůmou a posléze vztahem s horlivým komunistou Vladimírem Šmeralem. Tůma spáchal pár měsíců po svatbě sebevraždu. Dítě, které Adina čekala se Šmeralem, se narodilo mrtvé. Po válce už v rodné zemi Adinu mnoho radostí nečekalo. Byla vyloučena z řad herectva a na několik měsíců skončila na Pankráci. Ze zbožňované modly se velmi rychle stala objektem nenávisti.
Ještě před únorovým pučem se Adina vdala za letce RAF, získala anglický pas a emigrovala do Anglie. Na herecké úspěchy už v cizině nenavázala a partnerské štěstí našla až ve čtvrtém manželství s homosexuálním módním návrhářem Benem Pearsonem. Do české republiky se vrátila jako zatrpklá stará paní a čerstvá vdova v dubnu 1991. Po pár měsících, 16. června, v příbramské nemocnici umírá.
