Článek
Ač to moc nevypadá, mrštný golfista na fotce byl před více než třemi desítkami let dětskou filmovou hvězdou.
Jmenuje se Marek Dvořák a diváci ho znají coby Bertíka z filmu scenáristky a režisérky Marie Poledňákové S tebou mě baví svět.
„Jejej, historie stará čtyřiatřicet let. Tehdy jsem byl kluk, dneska dvaačtyřicetiletý táta skoro šestileté dcery Barborky, a ač nejsem ženáč, žiji dvaadvacet let ve spokojeném vztahu s přítelkyní. S filmem a natáčením jsem skončil v roce 1988. Po zmíněné komedii jsem ještě hrál v televizním filmu Žáku Kašíku, nežeň se a ve dvou seriálech, a tím má kariéra herce skončila,“ prozradil Marek.
Dětské hvězdičky často mívají našlápnuto do světa šoubyznysu. Proč se další cesta „Bertíka“ neodvíjela podobným směrem? „Ano, našlápnuto jsem měl, ale já jsem nikdy necítil tu ambici se předvádět před kamerou, nechtěl jsem být hercem. Víc se mi líbila taková ta činnost za kamerou, spíš tedy produkce a organizace toho všeho. To jsem si také po maturitě na průmyslové škole sdělovací techniky zkusil, bohužel, neuspěl jsem u přijímaček na FAMU. Ale rozhodně jsem kvůli tomu nezatrpknul. Začal jsem podnikat, přičuchl k penězům a už se do filmového světa nehrnul. Díky škole jsem rozvíjel kariéru v telekomunikacích, po létech obchodnické praxe jsem se stal manažerem a dnes mám na starosti v jedné společnosti strategický rozvoj, obchod a marketing,“ prozradil dospělák Bertík.
Veleúspěšný film S tebou mě baví svět baví diváky neustále díky televizi. Často se objevuje v programové nabídce a občas si ho nenechá ujít ani Marek Dvořák.
„Je to pravda. Troška nostalgie a vzpomínek není na závadu. Parádní je, že z natáčení až dodneška přežila některá přátelství. Občas se setkáváme a radujeme, že se vidíme. Dáme kafčo, zavzpomínáme a je nám fajn. Při natáčení se sešla skvělá parta vynikajících herců. Já, tehdy jako kluk, jsem mnohdy jen zíral. Pro ty dospěláky to byla velká zábava, mýma současnýma očima bych řekl, že to pro ně nebyla práce, ale spíš dovolená. Užívali si to natáčení a my děti vlastně taky. To je asi ta nejhezčí vzpomínka.“
