Článek
Poslední dny největší prvorepublikové star Adiny Mandlové (†81), která se na jaře roku 1991 po smrti svého milovaného muže Bena vrátila domů zemřít, nebyly zrovna dvakrát veselé. Nejvíce o nich ví recepční zámku v Dobříši Martina Žižková, která se o Mandlovou poslední týdny jejího života starala.
I po letech prý Adina neztratila punc a chování té pravé hvězdy. „Sotva vystoupila z auta, začala se chovat jako generál. Pošvihávala hůlkou kolem sebe a mluvila, jako by rozkazovala. Nálady se u ní střídaly strašně rychle. Od veselé přes smutnou až k popudlivé,“ sdělila Žižková Nedělnímu Blesku.
Do společnosti Adina často nechodila. S lidmi příliš nemluvila. Nejvíce času trávila v zámecké zahradě nebo zavřená na pokoji u televize: „Měla ráda mužský tenis, až do omrzení hodnotila krásu nohou hráčů a zvažovala, jací jsou asi jako chlapi.“
Největšími běsy posledních týdnů jejího života byly noci, kdy nemohla spát. Usínala velmi často s Martinou Žižkovou na jedné posteli a ona ji musela držet za ruku. „Když potřebovala na toaletu, říkala, že prkýnko je moc studené. Chtěla, abych jí ho zahřála. A tak jsem mnohokrát byla její předsedátorkou,“ směje se Žižková.
Když se Mandlové přitížilo, byla převezena do nemocnice v Příbrami. Tam se jí ovšem nelíbilo. Hádala se s pacientkami i se sestřičkami. Byla dokonce přestěhovaná na mužské oddělení. Později se krátce ještě vrátila na zámek. Po premiéře Tankového praporu v červnu 1991 se jí přitížilo. Adina musela být znovu hospitalizovaná. Tentokrát už se ale bohužel nevrátila.
