Článek
Animátor a režisér Břetislav Pojar dokázal v českých podmínkách něco, co se jinde ve světě povedlo jen málokomu. Přivedl na svět nesmrtelné animované postavičky, které dokázaly nadchnout už několik generací diváků. Narodil se před 100 lety, 7. října 1923.
Walt Disney vymyslel Myšáka Mickeyho a celou jeho partu, která baví malé i velké už od roku 1928. Pojar stál v roce 1965 u zrodu geniálně nadčasové série příběhů dvou medvídků, co se potkali u Kolína. Oslovují se „pane“, vykají si, hrají spolu vypečené hry, při nichž neexistují omezení fyzikálními zákony, jen imaginací tvůrců. A ta se i s odstupem času zdá bezbřehá.
Rodák ze Sušice, který vždy tíhnul k filmu a výtvarnému umění, studoval na Akademii výtvarných umění a na Vysoké škole architektury. Ani jednu ovšem nedokončil. Už za Protektorátu nastoupil jako kreslíř a fázař v Ateliéru filmových triků. Jako animátor stál u zrodu proslulého studia Bratři v triku, a nakonec se stal na čtyřicet let předním animátorem a režisérem Studia Jiřího Trnky.
Moralita měla mezinárodní ohlas
Jako režisér debutoval začátkem padesátých let loutkovou pohádkou Perníková chaloupka. Jeho krátká moralita O skleničku víc se setkala s velkým mezinárodním ohlasem, což mu otevřelo cestu do světa navzdory tomu, že žil za „železnou oponou“. Další film Lev a písnička získal v roce 1960 Grand Prix na prvním ročníku festivalu animovaného filmu ve francouzském Annecy. Ten je dodnes považován za jeden z nevýznamnějších festivalů animovaných filmů na světě.
Léta pak díky tomu pracoval pro Kanadský státní filmový úřad, do zámoří pravidelně jezdil i na dlouhé pracovní pobyty. Pro něj osobně to bylo určitě „terno“. To, co z něj udělalo miláčka národa (tehdy vlastně národů, protože jsme všichni žili v Československu), ale mělo teprve přijít.
Nejdřív Deyl, pak Filipovský
Spolu se scenáristou Ivanem Urbanem a výtvarníkem Miroslavem Štěpánkem vytvořil režisér Břetislav Pojar seriál animovaných grotesek o dvou plyšových medvědech, kteří si rádi hráli. Stačila jim k tomu vlastní těla, která dokázali přeměnit na cokoli si vzpomenete: třeba zásobník bonbonů, hever nebo mašinku. Jejich „vypečené“ dialogy namlouval nejprve Rudolf Deyl mladší, později František Filipovský.
Možná ještě vypečenější byly ale pozdější spory o to, kdo z autorů měl na vzniku společného díla největší podíl. Výtvarník Štěpánek byl přesvědčen, že je to on, a od 80. let kvůli tomu vedl s Pojarem soudní spory. Trval na tom, že má být uváděn také jako režisér. Dosáhl toho, že když později začaly medvědí příběhy vycházet na VHS kazetách a DVD, byl takto uveden alespoň na jejich obalech, když už ne v titulcích.
V červnu 2003 na filmovém festivalu ve Zlíně byl Břetislav Pojar odměněn cenou za celoživotní přínos filmu pro děti a mládež. Od prezidenta Václava Klause obdržel v roce 2008 medaili Za zásluhy II. stupně.
Zemřel jen několik dnů po svých 89. narozeninách, 12. října 2012.
