Článek
Přestože přátele Michala Pavlaty (†71) smrt herce zasáhla, jeho pohřeb byl všechno, jen ne smutný. Spíš naopak! Většina se shodla na tom, že by si nepřál, aby kvůli němu kamarádi plakali, a tak vzpomínali především na legrační historky, které s nedávno zesnulým kolegou zažili. Podívejte se na video!
Poslední rozloučení s Pavlatou se konalo v pražském strašnickém krematoriu a obřadní síň byla narvaná k prasknutí. Již delší dobu nepřišlo na pohřeb i veřejnosti známějších osobností tolik populárních umělců.
„Michal byl velký gentleman, rytířsky založený, velmi vtipný a veselý. Byl to dobrý muž. Takových je vždycky škoda,“ řekl Super.cz Bolek Polívka.
„V poslední době jsme se moc nevídali. Přestal chodit do divadla, tak jsme si spíš telefonovali. O své nemoci nemluvil. Když ale byl před třemi lety velmi vážně nemocný poprvé, byl jsem za ním párkrát v nemocnici. Byl tam oblíbený. Choval se statečně. Znovu to musím opakovat: bral to rytířsky,“ přidal.
„Jednak to byl na DAMU spolužák, hlavně byl ale kamarád mého manžela. Mám na něj hodně vzpomínek,“ uvedla herečka Daniela Kolářová. „Doufám, že bude mít veselý pohřeb,“ svěřila se nám před posledním rozloučením.
„Vzpomíná se na něj moc hezky, byl to výborný herec. Na jevišti jsme se nepotkali, ale hodně v dabingu. Vždy jsem se těšil na chvilky, kdy jsme si tam mohli popovídat. Michal byl úžasný vypravěč, měl krásné historky. Vždy mě rozesmál. Dlouho jsem se s ním neviděl, říkal jsem si, co s ním asi bude. Vím, že byl u nás v divadle, když jsem zrovna nehrál. Byl ale už takový věchýtek,“ prozradil nám Otakar Brousek.
„Na nemoc si nikdy nestěžoval. Ale tak to v naší branži je, že si nestěžujeme. Koho by to zajímalo? Musíme vylézt na jeviště a bavit lidi,“ pokračoval.
„Byl má druhá láska. Když Míša potkal někoho, kdo nás oba znal ještě z dob naší studentské lásky, říkal, že jsem s ním chodila tři roky a on se mnou pět let. Narážel na to, že jsem byla polétavá. Ráda na to ale vzpomínám. Byla s ním vždy velká zábava, takže jsem hrozně smutná, že to s ním takhle dopadlo, že se s ním mohu rozloučit už jen ve Strašnicích,“ svěřila se Jaroslava Obermaierová.
„Pořád jsme byli v kontaktu. Naposledy pár dnů před svou smrtí mi říkal takové hezké věty, které mi zpětně připadají tak, že se se mnou loučil. Zvala jsem ho k nám na chalupu, ještě tam nebyl, smál se a sliboval, že přijede. S nemocí se nesvěřoval. Moje první věta samozřejmě byla, jak mu je, vždy to přešel, nechtěl o tom mluvit,“ dodala hvězda seriálu Ulice.