Článek
Život se skládá z mnoha náhod a píše leckdy neuvěřitelné příběhy. Františka Peterku (17. 3. 1922 – 25. 11. 2016) známe jako urostlého svalovce. On byl přitom hubené dítě a trpěl komplexem méněcennosti. Začal proto cvičit, a postupně, jak se mu zpevňovaly svaly, stoupalo mu i sebevědomí. Toužil se sice stát profesionálním vzpěračem a olympionikem, ale osud si pro něj přichystal jiné plány. Posilovnu nakonec vyměnil za hereckou konzervatoř a svou životní kariéru zasvětil divadelnímu a filmovému herectví.
Ostatně to, že se stane hercem, Peterkovi ještě v mládí předpověděla cikánka. V ruce měl prý vepsáno, že se stane umělcem a dožije se vysokého věku. Od věštkyně se také dozvěděl, že bude mít dvě manželky, dvě děti a ve stáří ho postihne vážný úraz. Je to zvláštní, ale vše se opravdu vyplnilo. Svou hereckou kariéru zahájil Peterka v roce 1947 ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti. Téměř čtyři desítky let pak strávil v libereckém Divadle F. X. Šaldy. A ačkoli se narodil v Praze, Liberci zůstal věrný až do konce svého života.
Kvůli roli skončil v nemocnici
Dveře na filmový Barrandov mu otevřela právě jeho urostlá postava. První velkou příležitost dostal v roce 1958 ve snímku Černý prapor o cizinecké legii. „Hrál jsem tam svlečený do půl těla, tam moje figura vynikla.
Taky jsem si frajersky házel cigarety do pusy, což jsem trénoval tak dlouho, než mě odvezli do nemocnice, protože jsem jich pár spolknul,“ vyprávěl herec, který byl navíc zapřisáhlý nekuřák. Jednu z mála dalších hlavních rolí dostal krátce poté v roce 1960 ve filmu Chlap jako hora – i v tomto případě souvisela především s jeho vypracovanou figurou.
Nevyspalý Krakonoš
Diváci si Františka Peterku spojují především s postavou Krakonoše z populárního večerníčku (1974). Rozvážný a spravedlivý „pán hor“ se stal téměř národním hrdinou, herec ale na natáčení legendárních Krkonošských pohádek vzpomínal se smíšenými pocity. Probíhalo totiž převážně v noci, protože herci měli odpoledne a večer divadelní závazky.
„Ze zkoušky v divadle jsem jel do Prahy na Barrandov, tam jsme točili do rána, a pak jsem se zas vracel do Liberce,“ popisoval Peterka svůj tehdejší život, kdy za týden naspal sotva pár hodin. Ani pořádného jídla si tehdy moc neužil – byl rád, když si cestou z Liberce stihl koupit aspoň rohlík a sekanou. A ještě k tomu musel jako Krakonoš bafat z dýmky.
Bodoval i v komediích
Ve filmu ho proslavila nejen mužná figura, ale také řada nezapomenutelných komediálních rolí. Viděli jsme ho například v Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974), ve kterém ztvárnil postavu trenéra juda, dále v Zítra to roztočíme, drahoušku! (1976), kde byl filmovým manželem Ivy Janžurové (80), nebo v Příště budeme chytřejší, staroušku! (1982), kde měl za parťáka Karla Augustu (†62).
Podzim života plný trápení
Po roce 1984 se Peterka vytratil z kin i z obrazovek. Výjimkou byl pouze rok 1992, kdy si zahrál jednu z vedlejších rolí ve filmu Karla Kachyni (†79) Kráva.
Podzim hercova života poznamenala tragická událost z února 2001, kdy ho při ranní procházce srazilo auto. S přelámanýma nohama jej odvezli do nemocnice, kde si pobyl celé tři roky. Prodělal neuvěřitelných 34 operací a vytrpěl si své. On ale osudu nakonec ukázal, že je pořád chlap jak hora. Sílu bojovat ze sebe vykřesal, i když ho později postihla rakovina jazyka.
Nakonec se z vlastní vůle přestěhoval do libereckého hospice, kde také zemřel. Od odchodu oblíbeného herce uplynulo právě pět let.
