Článek
Patří mezi nejúspěšnější české spisovatelky. Humorem sobě vlastním baví generace a stále si nachází přízeň mladších čtenářů. Přestože jí sebeironie nechybí, v novém pořadu Po pravdě vzpomíná i na svízelné okamžiky prožité v dětství. „Já jsem neměla těžké dětství, moje dětství bylo jenom zvláštní,“ říká Halina Pawlowská (69).
„Těžké na tom bylo, že jsem žila dva životy, jeden byl doma a jeden byl venku. A mého otce nezajímalo nic jiného než svobodná Ukrajina. Což je paradoxní, protože dnes by ho také nezajímalo nic jiného než svobodná Ukrajina. A jak je vidět, to téma je pořád aktuální,“ říká Halina Pawlowská, která ve svém dětství byla ovlivněna nejen otcem, ale i jeho bratrem, strýcem Štěpánem, který studoval žurnalistiku, práva a velmi ho zajímala politika.
Strýc se stal dvakrát prezidentem krátce existující Huculské západoukrajinské republiky a v roce 1945 byl zajat a deportován na Sibiř, kde prožil dvanáct let v nejobávanějším sovětském pracovním táboře.
„To byly strašné roky, mluvilo se o tom u nás pořád, už ve filmu Díky za každé nové ráno jsem zachytila moment, že když jsem si koupila vysněnou prošívanou bundu, tak mi ji strýc s otcem rozstříhali. Protože prošívané bundy – to byly pracovní obleky v lágru, strejda to nenáviděl,“ vzpomíná Halina.
Pobyt strýce v gulagu se promítl i do hraní v Halinině dětství. „Moje nejoblíbenější hra byla, že jsem plula po Severním moři na voru, když jsem utíkala ze Sibiře. A dokonce když jsem zlobila, tak mi doma vyhrožovali, že mě odvedou na Sibiř.“
Noční můry z nočních zvonění…
Halinu v dětství provázely i noční můry ze zvonění u nich doma. „Já jsem si myslela, že k nám jde policie a že jdou otce zavřít a odvlečou ho do gulagu. A to mi trvalo až do roku 1990,“ přiznává Pawlowská. Jenže noční zvonění nebyl až takový přelud, jak si Halina myslela.
V dospělosti se dozvěděla, že její rodiče byli sledováni dvaceti osmi agenty. „Můj táta to vždy říkal, on každého podezříval, že je agent, já jsem si myslela, že je otec blázen, že přehání. Žádné moje kamarádky neměly otce, který by o každém kamarádovi říkal, že je agent, to bylo hrozné, pak se mi udělalo špatně, když jsem zjistila, že je to pravda. A když jsem potom četla ty zprávy, ty protokoly…, viděla jsem tam jména lidí, kteří k nám chodili, které jsme zvali, které jsme hostili… a pak jsem tam našla asi dvě jména z okruhu svých kamarádů, to bylo smutné.“
Otec Halině předal lásku ke knihám
To, že je dnes Halina úspěšnou spisovatelkou a scenáristkou, pramení z lásky jejího otce ke knihám. „Můj otec pořád četl a já si myslím, že to je základ. Mít rád slova, věty… a moje maminka učila češtinu, takže také měla ráda jazyk, české klasiky, recitovala. Takže jazyk a příběhy mě vlastně formovaly, v pubertě jsem se těšila, jak si v sobotu a v neděli budu číst, to byla největší rozkoš, pořád si číst.“
Celý rozhovor s Halinou Pawlowskou si můžete poslechnout i na podcastových aplikacích Podcasty.cz, Spotify a Apple Podcasts.