Článek
Na cestu do minulosti se rozhodl vydat Vladimír Kratina (67). Krátce po nástupu na vysokou školu byl v roce 1972 zatčen za hanobení rudé vlajky. S tvůrci pořadu 13. komnata nyní na nepříjemnou životní zkušenost zavzpomínal.
„Byl jsem v prvním ročníku na DAMU a se spolužákem jsme trávili dost dlouho ve vinárně na Malé Straně, vypili jsme řadu lahví a šli jsme v noci přes Karlův most, sem do Karlovy ulice a tady, kde je dnes černé divadlo, byl Disk, naše školní divadlo DAMU, a protože byly květnové oslavy a bylo 7. května, tak tady visely vlajky. Já jsem přesvědčený o tom, protože byla bouřka, že ta vlajka ležela na zemi, v protokolech ale stojí, že jsem ji urval,“ popsal situaci Kratina, který si vzal vlajku a vyrazil s ní na koleje.
Bohužel ho po pár krocích zadrželo auto veřejné bezpečnosti a kvůli vlajce ho zavřeli. „Šoupnul jsem sice vlajku za zábradlí, oni ale vyskákali a už mě bafli a sebrali. Odvezli mě na takzvanou zadržovačku, šoupli mě do suterénu do jedné velké cely, v rohu byla díra jako záchod, nakonec tam bylo asi 40 lidí, trčel jsem tam přes ty svátky tři dny, v pondělí mě vyzvedli a odvezli mě do Ruzyně do vazby,“ svěřil se v pořadu Kratina, který se nyní po letech rozhodl na místo vydat.
„Byl jsem tu pět neděl nebo šest, to byla cela předběžného zadržení, prvních čtrnáct dní jsem vůbec nic nevěděl a neměl kontakt se světem. Bylo to kvalifikované jako výtržnictví, paragraf 202 a na to se dával paušál 18 měsíců natvrdo,“ zavzpomínal ve vězení Kratina, kterého od trestu zachránila právnička ex-offo a díky vlivnému profesorovi Otovi Sklenčkovi ho podpořila i divadelní fakulta. Nakonec bylo trestní stíhání zastaveno cestou milosti od tehdejšího prezidenta generála Ludvíka Svobody.
