Článek
Věra Šimková-Plívová bývá označována za nejúspěšnější českou režisérku hraných filmů pro mládež. Tomuto žánru zasvětila dlouhé roky, zpracovala množství témat a z dlouhé řady dětí, které do svých filmů obsadila, se ve své době staly hvězdy nebo později známé herecké osobnosti.
Režisérka měla vzácný dar, že uměla na svět hledět dětskýma očima, a tak se na její nejznámější tituly, ať už je to Káťa a krokodýl (1965), Páni kluci (1975), Jak se točí Rozmarýny (1977) nebo Krakonoš a lyžníci (1980), podíváme rádi dodnes.
Pod její režijní taktovou vznikl v roce 1973 i oblíbený muzikál Přijela k nám pouť. Katalyzátorem událostí se v něm stávají sourozenci Žaneta (Yvetta Kornová) a Janek (Roman Čada), kteří přijeli do vesničky Bystré s kolotočáři.
Dívenka řeší roztržku s místní holčičkou Markétou (Renata Mašková), které nevrátila památník. Janek, který hraje fotbal „jako Pelé“, se díky svým výjimečným hráčským schopnostem stane terčem útoku kluků ze sousedního Skuhrova. Mančaft z Bystré totiž s Jankovou pomocí vyhraje každý zápas, takže soupeř musí samorostlého fotbalového šampiona vylákat do lesa a uvěznit v jeskyni.
Plejáda začínajících hvězd
Muzikál Přijela k nám pouť, který uvidíte 29. prosince na Televizi Seznam, si udržuje dlouhodobou oblibu i díky množství chytlavých písniček. Není divu. Hudbu k nim složil fenomenální Petr Skoumal a skvěle je otextoval Jan Vodňanský. Velkou devízou filmu je také přirozeně působící obsazení.
Roli učitelky si zahrála teprve dvacetiletá Libuše Šafránková, kterou krátce předtím proslavila titulní role ve Třech oříšcích pro Popelku. Mimochodem, ve filmu se coby dívka na pouti mihne i její sestra Miroslava. V dětských rolích na sebe upozornili talentovaní nováčci - kromě Yvetty Kornové a Romana Čady to byli Zuzana Bydžovská, Marek Vašut či Miroslav Vladyka.
Čím si Kornová získala režisérku
Věra Plívová-Šimková, které prošla pod rukama řada dětí, později v jednom rozhovoru zavzpomínala, že tehdy přilnula nejvíc k Yvettě Kornové. „Byla taková tulivá,“ řekla režisérka, která si po natáčení odvezla Yvettu na pár dnů k sobě do Krkonoš.
Řehoř Čadu nepřesvědčil
Romana Čadu vybrala tehdy režisérčina asistentka ve škole. Nezbedný rebel střílel z praku a na seznamu nejoblíbenějších žáků zrovna nefiguroval. V jednom rozhovoru Čada zmínil, že ho fotbal vůbec nebavil, a tak se spíš divil, že ve výběrovém řízení vůbec uspěl.
Talentovaný kluk později exceloval v roli „Prcka“ Martina ve filmech Můj brácha má prima bráchu (1975) a Brácha za všechny peníze (1978). Objevil se i v řadě dalších snímků, ale herectví ho neoslovilo. Herec Zdeněk Řehoř se ho snažil přesvědčit, ať u kumštu zůstane a jde na režii, dokonce ho chtěl připravit na přijímačky na FAMU, ale Čada nakonec vystudoval elektrotechnickou fakultu. Přestože šíře jeho zájmů je obrovská (mj. stavba sluneční plachetnice, fotovoltaika, medicína a měření srdce), herectví k nim nepatří.
Maškovou odradily intriky
K herecké kariéře měla skvěle našlápnuto i představitelka nafoukané vesnické krásky Markéty Renata Mašková. I po Pouti dostala několik větších filmových nabídek, vystudovala dokonce herectví na konzervatoři, ale na divadelních prknech ji pak čekalo zklamání – vládly tam intriky a nevraživost. A film o ni ztrácel zájem, protože byla vysoká a hubená a k tomu měla příliš dětskou tvář. Mašková se nakonec našla v produkční a organizační práci, vyzkoušela si i profesi školní hospodářky a kulturní referentky ve středisku volného času.
Fotogenický Vesec
Jednou z filmových lokací byl Vesec u Sobotky na Jičínsku, kde se mj. točily i filmy Jak dostat tatínka do polepšovny (1978), Jára Cimrman ležící, spící (1983), S čerty nejsou žerty (1984) aj.
