Článek
Sex symbol své doby, ikonická herečka, blondýnka krev a mlíko, ale i duševně nestálá diva, která toužila po jediném, milovat a být milována. Připomeňte si úžasný a zároveň tragický život Marilyn Monroe (†36).
Odvržené dítě
Přišla na svět jako Norma Jean 1. června 1926 a nikdo tehdy neměl nejmenší ponětí, v jakou hollywoodskou ikonu se promění. Její matka Gladys pracovala ve filmovém průmyslu, ale nikdy nebyla schopná se o dceru postarat. Otěhotněla s prodavačem Charlesem, ale ten ji opustil, ještě než Norma přišla na svět.
Gladys trpěla vážnými mentálními problémy, a proto byla Norma umístěna do pěstounské péče. Prakticky celé dětství strávila u pěstounů nebo v dětských domovech. V šestnácti letech se pak provdala za kamaráda ze sousedství Jamese Doughertyho a začala se také věnovat modelingu.
Zrod Marilyn
Její kariéra nabrala jiný směr, když si v roce 1945 obarvila vlasy na blond a začala navštěvovat kurzy herectví. Norma se vždy sama intenzivně vzdělávala v literatuře a když jí pak Ben Lyon, tehdejší výkonný ředitel filmových studií 20th Century Fox, zařídil smlouvu, stala se z ní Marilyn Monroe. Byl to právě Lyon, kdo jí dal tento pseudonym. Aby se mohla věnovat filmové kariéře naplno, rozvedla se s Doughertym a v následujících letech se stala hvězdou, jak ji známe dnes.
V roce 1954 se provdala za hráče baseballu Joea DiMaggia, ale manželství nevydrželo ani rok. DiMaggio chtěl mít manželku doma u plotny, zatímco Marilyn byla hvězdou stříbrného plátna a nechtěla na tom nic měnit. Také mu vadilo, že je jeho choť vnímána jako sex symbol.
Role „hloupých blondýnek“ ji ale brzy omrzely a z Kalifornie se přestěhovala do New Yorku, aby měla příležitost i k vážnějším rolím. V New Yorku poznala režiséra Leea Strasberga, který byl tehdy u filmu velké zvíře. Učil herectví například Marlona Branda, Jamese Deana, Anne Bancroft, Shelley Winters a další. Marilyn si k němu vybudovala velmi blízký vztah. Stal se z něj otec, kterého nikdy neměla. Také to byl on, kdo jí zařídil psychoterapie.
Záchvěvy štěstí
V roce 1956 poznala spisovatele Arthura Millera, který ztělesňoval vše, po čem kdy toužila. Učaroval jí, a protože byla vzdělaná, rychle zapadla do jeho kruhu přátel plného známých literárních autorů. Ještě téhož roku kvůli němu konvertovala k judaismu a vzali se. Lee ji vedl k oltáři. Následující rok byl pro herečku podle jejích slov nejlepším v životě. Byla velmi zamilovaná, dostávala seriózní role a zdálo se, že konečně našla štěstí, které jí bylo od dětství odpíráno.
Počátek konce
Její štěstí ale nemělo trvat věčně. Když se přestěhovali do Londýna, kde Marilyn pracovala na filmu Princ a tanečnice, nechal Miller na stole otevřený svůj deník. Marilyn se dočetla, že jejich manželství bylo pro něj zklamáním a několikrát se za svou ženu musel stydět před svými přáteli, protože nebyla dostatečně chytrá. Monroe to absolutně zničilo, ale byla nadále ochotná zůstat ve svazku a na manželství pracovat. Bohužel utrpěla její psychika, a tak se musela vrátit k terapiím. Pomalu začala být závislá na lécích a alkoholu, které užívala hlavně na spaní.
Marilyn v průběhu těchto let několikrát potratila. Poprvé v roce 1956, o rok později otěhotněla mimoděložně a krátce po dotočení Někdo to rád horké potratila znovu.
Navzdory obrovskému úspěchu filmu Někdo to rád horké nedostávala Marilyn už tolik nabídek. Z několika projektů ji dokonce vyhodili kvůli pozdním příchodům. Někdy měla zpoždění celé hodiny, jindy se neobjevila na place vůbec. Bylo téměř nemožné s ní pracovat a její rozpadající se manželství jí také nepřidalo.
Pád na dno
V roce 1960 se zapletla s hercem Yvesem Montandem, s nímž točila snímek Pojď, budeme se milovat. Montand jí dal to, čeho se jí v manželství nedostávalo. Znovu podstoupila psychiatrickou léčbu, ale nabyla dojmu, že její lékař věnuje větší pozornost svým citům k ní než jejímu mentálnímu zdraví, a tak léčby zanechala.
Téhož roku její manžel napsal scénář k filmu Mustangové s Clarkem Gabelem a Marilyn v hlavních rolích. Během natáčení Miller poznal archivářku Inge Morath a Marilyn musela pozorovat, jak se její manžel zamilovává do jiné ženy. Tři měsíce po skončení natáčení ohlásili rozchod.
Bratři Kennedyové
Jejím posledním filmovým projektem byl nedokončený film Něco musí prasknout. Od filmu ji vyhodili kvůli pozdním příchodům. V květnu 1962 se Marilyn objevila na shromáždění v Madison Square Garden, kde zazpívala Happy Birthday prezidentu J. F. Kennedymu. O tři měsíce později ji našli mrtvou v jejím bytě. Zemřela na předávkování léky.
Organizace pohřbu se ujal Joe DiMaggio a slova se ujal Lee Strasberg. DiMaggio se také postaral o to, aby na jejím hrobu byly každý den její oblíbené červené růže.
Několik týdnů před smrtí údajně Monroe podstoupila potrat. Spekulovalo se, že čekala dítě buď se samotným prezidentem USA nebo s jeho bratrem Robertem. Trpěla těžkými depresemi a nereálnými představami o vztahu s Robertem Kennedym. Většina věří, že hereččina smrt byla sebevražda nebo nešťastná náhoda, existují ale také teorie, že do její smrti byli zapojeni Kennedyovi. Ty dokonce v 60. letech vyšetřovalo kvůli její smrti FBI.
