Článek
V nejistých dobách se vždycky hodí najít ke zpracování nějaké apolitické a nezávadné téma. A tak režisér Oldřich Lipský (†62) sáhl v roce 1971 po Slaměném klobouku podle staré, ale osvědčené divadelní frašky Eugena Labiche z roku 1851, která se od roku 1924 hrála s úspěchem i na českých jevištích.
Co se stříbrného plátna týče, první filmovou verzi Slaměného klobouku natočil už v roce 1928 francouzský režisér René Clair. O 43 let později spojil Oldřich Lipský síly se svým profesním parťákem, scenáristou Milošem Macourkem (†75), a výsledkem jejich spolupráce byla další skvělá komedie plná zmatků, omylů a nedorozumění, při které diváci slzí smíchy.
Za vše může kůň
Příběh je v zásadě prostý – pařížský bonviván Maurice Fadinard (Miloš Kopecký, †73), který je finančně na dně, se rozhodne pojmout za ženu nezkušenou, leč finančně zajištěnou Helenku Nonancourtovou (Iva Janžurová) (83), jež je dcerou zelináře (Vladimír Menšík, †58).
V den svatby se ještě naposledy sejde v lesíku se svou milenkou (Jana Šulcová) (†76), jenže během dostaveníčka sežere jeho kůň slaměný klobouk vdané paní Anais (Květa Fialová) (†88), která je tu se svým milencem, poručíkem Emilem (Pavel Landovský (†78)).
Záletná panička se ale nemůže vrátit k žárlivému manželovi (Ilja Prachař, †81) bez klobouku, a tak Emil žádá po Fadinardovi okamžitou nápravu. A kolotoč plný komediálních skečů, do kterého nasedla naše nejlepší herecká špička, se roztáčí.
V dalších rolích můžeme vidět mj. Jiřího Hrzána (†41), Stellu Zázvorkovou (†83), Helenu Růžičkovou (†67), Josefa Kemra (†72), Josefa Hlinomaze (†63) či Františka Filipovského (†86).
Neřízené střely Hrzán a Lanďák
Jiří Hrzán se jednou postaral o pořádné pozdvižení, které odnesl celý štáb a nejvíc ze všech kolega Karel Effa (†70) v roli starosty. Scéna, kdy starostovi spadne na hlavu kbelík s lepidlem, se měla točit v neděli, a Effa musel přijít na plac už v nekřesťanských 5 hodin ráno. V maskérně ho potřebovali náležitě nalíčit a pomazat lepidlem, což trvalo skoro čtyři hodiny.
V 9 hodin byli všichni připraveni, jenže Hrzán nikde. Až později se zjistilo, že ho den před tím zadržela policie a odvezla na záchytku, kde se probudil až kolem poledne, a na natáčení už nedorazil. A tak se ten den odpískal a Effu zase odličovali. Když se scéna připravovala napodruhé, v maskérně už lepidlem šetřili.
Na place nebyl spoleh ani na Pavla Landovského. Na natáčení přišel párkrát pozdě, ale u něj se to prý nijak zvlášť neřešilo. Na jeho „rozevlátost“ byli všichni zvyklí.
Janžurka se bála o kolegu
Iva Janžurová vzpomínala, že její filmový otec Vladimír Menšík byl během natáčení hodně nemocný. Herečka ho proto v každém záběru mimo kameru pozorovala, zda se nesloží. Naštěstí se tak nestalo, a nic nepozná ani divák – Menšík svůj výkon odvedl na sto procent.
Film se točil mj. v Praze na Josefově v Maiselově ulici a v zámeckém parku v Hoříně na Mělnicku. Je jen škoda, že se k němu naše televize chovají macešsky a příliš často ho nevysílají.
