Článek
S touto talentovanou dětskou herečkou jsme se vídali na TV obrazovkách a ve filmu v 70. a 80. letech. Magdalena Bičíková (*17. 11. 1968) už od útlého věku účinkovala v dětských TV programech, moderovala například se Štěpánkou Haničincovou (†68) a čertíkem Bertíkem oblíbený pořad Rozmarýnek, a natočila i několik pohádek, třeba Předeme, předeme zlatou nitku (1981) nebo Červánkovou královnu (1982), ve kterých hrála princezny.
Díky svému odzbrojujícímu roztomilému kukuči hrávala často také hodné dívenky, a i ti největší hnidopichové jí jistě rádi odpustili, že tehdy měla trochu problém s výslovností, konkrétně s hláskou „l“.
Dcera shánčlivých rodičů
Nejvíc nám ale Magdalena Bičíková utkvěla v paměti v často reprízovaných komediích Pátek není svátek (1979) a V podstatě jsme normální (1981), kde ztvárnila mladší a zlobivější z dcer manželů Novákových (Jorga Kotrbová, 73 a Petr Kostka, 82), kteří se pořád pachtí za nějakými nedostatkovými komoditami, a hlavně se snaží vystoupat na společenském žebříčku. Obě komedie dobře dokumentují tehdejší dobu, kdy byla většina věcí pod pultem a za každou službu musela následovat protislužba.
Na natáčení filmu Pátek není svátek vzpomíná Bičíková ráda, protože v barrandovských ateliérech mohla prolézat všechny rekvizitárny a maskérny i prozkoumávat dekorace. Padla si také do oka se svou o pět let starší filmovou sestrou Magdalenou Reifovou (57), která už byla slečna, ale k mladší kolegyňce se chovala hezky, zkrátka jako správná sestra. Hezké vzpomínky si uchovala i na filmového otce Petra Kostku, který jí svou laskavostí připomínal jejího dědečka.
Princezny nebrat!
Zato pohádky jí moc k srdci nepřirostly. Hrála v nich v době, kdy jí bylo mezi dvanácti a čtrnácti lety a její princové byli běžně o deset let starší, takže jí připadali jako starci. A pochopitelně měla i velkou trému, když s nimi měla točit scény s polibky a objetími, byť byly zcela nevinné.
Bičíková se na TV obrazovkách objevila naposledy v roce 1982 v inscenaci Jak Jaromil ke štěstí přišel a od té doby se po ní slehla zem. Tedy ne doslova, jen ta filmová a televizní. Po gymnáziu se sice přihlásila na DAMU, ale nevzali ji, protože prý byla příliš dětská. A tak nakonec vystudovala žurnalistiku a herectví dala vale.
Začalo to Koljou
Po studiích začala psát reportáže a rozhovory ze světa filmu a po recenzi na snímek Kolja (1996) dostala od režiséra Jana Svěráka (55) nabídku, aby jej propagovala. A u public relations pak už Bičíková zůstala. V letech 2002 – 2012 působila jako PR manažerka Letních shakespearovských slavností, v letech 1993 – 2013 byla poradkyní programu MFF Karlovy Vary. Propagovala ale i další úspěšné projekty, mj. retrospektivu sochaře Olbrama Zoubka, filmy Pelíšky (1999), Tmavomodrý svět (2001), Výlet (2002) i mnohé další. Od roku 2012 má na starosti PR Švandova divadla.
Mediální trenérka
V současné době působí rovněž jako organizátorka mediálních a komunikačních tréninků a pořádá kurzy prezentačních dovedností pro zaměstnance velkých firem.
Bičíková v jednom rozhovoru zmínila, že klientům například doporučuje, aby se usmívali i během telefonického rozhovoru, protože hlas pak zní mnohem příjemněji. Má to svůj důvod – o úspěchu komunikace rozhodují většinou první minuty. Někdejší dětská hvězda je ve své současné profesi opravdu úspěšná: média i klienti oceňují její příjemné vystupování, profesionalitu i dobrý odhad lidí a situací.
