Článek
Mladší ročníky budou možná chvíli tápat, o kom je vlastně řeč. Stačí ale připomenout zpěvákovy největší hity Malý přítel z města N nebo Hospůdko známá, a hned budou mít jasno. A když se na Jaromíra Mayera zeptáte pamětnic, unisono vám potvrdí, že to byl navíc velký fešák s nádherným něžným hlasem.
O tom svědčí i slova jedné z jeho obdivovatelek, která ocitovali v Českém rozhlase: „Bylo mi asi pět let, když jsem zaregistrovala zpěváka Jaromíra Mayera. Jeho podmanivým hlasem a charismatem jsem byla už tenkrát okouzlena a vyhlásila jsem, že bych takového muže chtěla. Tím se u nás spustila Mayermánie.“
V Gottových stopách
Umělecké geny podědil Jaromír Mayer (*22. 7. 1943) po své matce, která učila v hudební škole. Původně se vyučil nástrojařem ve stejném podniku jako krátce před ním Karel Gott (†80), a stejně jako on pak chvíli pracoval v ČKD. Jednoho dne se ale zúčastnil hudební soutěže v pražské kavárně Alfa, a o jeho dalším osudu bylo rozhodnuto. Mayerovo jméno si totiž tehdy zapamatoval vedoucí kapelník Jan Havlíček, který krátce poté hledal náhradu za Karla Gotta.
Mayer tedy zpočátku vystupoval jako kavárenský zpěvák a do toho studoval konzervatoř. Zpívání mu šlo, a tak začal časem spolupracovat i s vyhlášeným Orchestrem Karla Vlacha (†74). Od roku 1963 působil v legendární bigbítové skupině Mefisto, kde se proslavil písní Temný stín. Typický bigbíťák to ale nebyl, na to byl jeho projev přece jen příliš učesaný.
S Evou Pilarovou tvořil pár snů
Nicméně právě s touto kapelou, která jako první přešla z hudební scény na divadelní jeviště, se později dostal i do Semaforu. A tady potkal Evu Pilarovou (†80), která byla už v 60. letech zářivou pěveckou hvězdou. K Mayerově mimořádné popularitě tak kromě sametového hlasu a pohledné tváře přispěl nakonec i sňatek s královnou swingu. Vzali se v Paříži v roce 1968, nazpívali několik líbivých duetů, mj. Rozhoupej zvony nad námi nebo Líbej mě, lásko má, a stali se skutečným zlatým párem, což byl v tehdejším čs. šoubyznysu nevídaný jev.
Díky společnému hudebnímu pořadu, který točili pro Čs. televizi na zpěvaččině chalupě, dali navíc fanouškům možnost nahlédnout i do svého soukromí. Ani to se tehdy příliš nenosilo.
Společné zviditelňování bylo ale zřejmě kamenem úrazu. Mayer se prý těžce smiřoval s tím, že jeho žena je populárnější než on a čím dál víc si připadal jen jako její stín.
Textař Zdeněk Borovec (†69), který pro ně napsal některé hity, by se podle slov Evy Pilarové uživil zřejmě i jako věštec: „Když nám napsal duet Rozhoupej zvony nad námi, tak jsme se vzali, a když napsal Mám tě dost, tak jsme se rozešli,“ vzpomínala později Pilarová na manželství, které vydrželo jen 14 měsíců. Rozvod ale nebyl nijak dramatický, a dokonce ho šli dokonce zajíst do vyhlášené (a tehdy jediné) čínské restaurace v Praze ve Vodičkově ulici.
Štěstí našel za velkou louží
Pilarová byla ale Mayerovou druhou ženou – zpěvák měl z prvního manželství dokonce dceru. S třetí manželkou Radkou měl pak další dvě děti. V roce 1986 se z našich hudebních pódií vytratil nadobro. S rodinou emigroval přes západní Německo do kanadského Edmontonu, nicméně jeho odjezd z Československa zastínil tehdy Waldemar Matuška (†76), který krátce předtím zůstal v USA.
Mayer působil v Kanadě v jedné ropné společnosti a profesionálnímu zpěvu už se nevěnoval. Podle vzpomínek kolegy Karla Černocha (†64) ale na muziku nezanevřel a v Edmontonu vystupoval s kapelou aspoň o víkendech. Ve zpěvákových stopách se vydal syn Martin, ze kterého se v Kanadě stal respektovaný klavírista a skladatel.