Článek
Seriál Spadla z nebe (1978) je dnes úsměvnou záležitostí pro pamětníky, ovšem v době svého vzniku patřil k televizním peckám. Příběh na motivy knihy Spadla z nebe (1967) českého spisovatele a novináře Václava Borovičky vypráví o neobyčejné mimozemské dívence Majce z planety Gurun, která se dostane na naši planetu, a ocitne se v malém slovenském městečku Čabovce.
Zde se seznámí s místními dětmi, se kterými prožívá vzrušující dobrodružství.
Jako správná mimozemšťanka má Majka dovednosti, které pozemské děti neovládají: umí létat bez pomocí přístrojů, chodit po stropě, po vodě, replikovat libovolné předměty, měnit rychlost plynutí času a mnohé jiné. Zcela logicky o ni projeví zájem i jisté tajné služby.
Seriál z ní udělal hvězdu
Představitelka Majky Zuzana Pravňanská (*14. 8. 1968) se okamžitě po odvysílání seriálu stala hvězdou, která si získala srdce všech dětských diváků. Všichni ji obdivovali a všechny dívky se jí chtěly podobat. Mnozí jí také předpovídali zářnou hereckou budoucnost.
Kupodivu se tak nestalo. Po poslední klapce přišlo jen pár štěků, a když Pravňanská vplula do puberty, režiséři o ni ztratili zájem. Popravdě řečeno, ona sama prý o herectví neuvažovala a lákalo ji zcela jiné povolání. Cesta k němu ale byla značně trnitá a někdejší dětská hvězda na ní mnohokrát klopýtla.
Otci dělala naschvály
Představitelka Majky z Gurunu až příliš rychle vklouzla do dospělého života. V jednom rozhovoru přiznala, že se nechtěla učit, protože ji škola nebavila. Nedokončila ani obchodní učiliště, ani strojírenskou průmyslovku. „Otec mě do všeho nutil. Já jsem to nesnášela. Všechno jsem dělala schválně naopak...“ vyprávěla Pravňanská, která nejspíš nezvládla svou filmovou slávu – příliš obdivu udělalo své.
Teror po boku násilníka
Bylo jí devatenáct, když porodila první dítě, dceru Zuzanu, a krátce nato přivedla na svět i druhou dceru Klaudii. A pak se jí narodil chlapeček Štefan. Tři děti během čtyř let… Rodina žila v bytě s manželovými rodiči a bratrem – devět lidí pod jednou střechou.
Pravňanská prala devadesát plen denně a reálně pociťovala, že „spadla z oblakov“ na tvrdou zem. „Štefkovi bylo šest týdnů, když mě bývalý muž zbil,“ vyprávěla slovenským novinářům. „Z nemocnice jsem odešla na revers. Ale k němu jsem se už nechtěla vrátit.“
Problémy řešila pitím
Dcery nakonec skončily v dětském domově, tragické události dohnaly Pravňanskou k alkoholismu. Ze závislosti ji vytáhl nový přítel Arpád, který byl o dvacet let starší.
Štěstí ale trvalo pouhých jedenáct let. Po jeho nečekané smrti přišla Pravňanská nejen o laskavého partnera, ale i o střechu nad hlavou, protože byt zdědila jeho rodina. Ona tak skončila na ulici a vrátila se na čas i k pití.
Splnila si dětský sen
Aby vůbec přežila, dělala všechno: prodavačku, obsluhu v bistru, jednu dobu pracovala dokonce na patologii. Samé brigády a život na ubytovně. Nakonec se ale vzchopila a našla své místo v životě. Má nového partnera a po mnoha peripetiích si splnila i dětský sen – stala se řidičkou tramvaje, což ji lákalo už jako malou holčičku. A Majku z Gurunu, která se mezitím stala také šťastnou babičkou tří vnoučat, prý lidé v bratislavských ulicích poznávají dodnes.
