Článek
Jméno téhle herečky vám nejspíš nic neříká, ale stačí připomenout film Pozor, vizita! (1981), ve kterém Lenka Pichlíková-Burke (66) hrála Máničku. Pamatujete? Šlo o nejmladší dceru pana Bartůňka (Ľudovít Greššo †66), který ležel v nemocničním pokoji společně s hlavním hrdinou, Prepslem (Rudolf Hrušínský †73).
A právě tahle Mánička na rozdíl od svých sourozenců z tatínka nikdy netahala peníze a jako jediná se o něj nakonec postarala. Sympatická herečka upoutala diváckou pozornost krátce předtím i v TV dramatu Chvíle pro píseň trubky (1980), kde excelovala v hlavní roli dívky, která postupně ztrácí zrak.
Mimochodem, tento snímek získal o rok později hlavní cenu na Mezinárodním televizním festivalu v Monte Carlu. Pichlíková si zahrála i v dalších filmech, například v Setkání v červenci (1978) nebo v Trháku (1980), ale pak se z povědomí tuzemské veřejnosti vytratila.
První slovo na jevišti
Herečka, která se narodila 28. 7. 1954, měla přitom našlápnuto i k velmi slušné divadelní kariéře. Na jevišti se poprvé objevila dokonce už v devíti letech, a to v pražském Divadle Jiřího Wolkera.
„Tam jsem hrála v Tučňácké pohádce malého tučňáka a moje slovo na jevišti bylo brr, protože mi bylo zima. To byla moje první rolička,“ zavzpomínala později v Českém rozhlase. Divadlo Jiřího Wolkera se pak v r. 1977 stalo i místem jejího prvního angažmá. Ještě během studií na DAMU hrála mj. v Činoherním klubu a v Divadle na Vinohradech, nějaký čas působila také na scéně Divadla na zábradlí.
Pantomima u Marceaua
V roce 1980 cestovala do Benátek a seznámila se tu se svým budoucím mužem Marcusem Burkem, za kterým se o dva roky později vystěhovala do USA. Na hereckou kariéru nerezignovala ani v nové vlasti.
Vždycky ji přitahovalo nonverbální divadlo včetně cirkusu, a protože měla zkušenosti ze skupiny mima Ladislava Fialky, začala v USA s pantomimou. Bylo to ale i proto, že tehdy neuměla ještě dobře anglicky. Za obrovský zážitek považuje skutečnost, že tento obor mohla v Americe vystudovat u legendárního Marcela Marceaua. Však také za své mistrovství v oboru získala v roce 2006 prestižní cenu Best Mime.
Vytížená pedagožka
V roce 1989 získala na Texaské univerzitě magisterský titul v oboru humanitní vědy, a tak dnes její život naplňuje vedle pantomimy i výuka na Státní univerzitě v New Yorku a Fairfieldské univerzitě v Connecticutu.
Své studenty seznamuje mj. s herectvím komedií dell´arte, evropským dramatem a středoevropskými dějinami. Vozí je také do Prahy, aby lépe nasáli atmosféru her Václava Havla, Karla Čapka nebo Franze Kafky. Díky mateřství (je matkou dvou synů) objevila také svět divadla pro nejmenší. Často organizuje představení pro chudé děti, od kterých čerpá ohromnou zpětnou vazbu.
Široký záběr jí můžeme jen závidět
O Lence Pichlíkové-Burke se dá mluvit jako o skutečné renesanční osobnosti. Stíhá totiž ještě překládat i režírovat, například Čapkovo drama Ze života hmyzu. A na hřebík nepověsila ani herectví – v USA hrála například Hildu v Ibsenově Staviteli Solnessovi nebo Mášu v Čechovově Rackovi.
A to zdaleka není vše. Se svými pantomimickými představeními působí i ve skupině Healing Arts, což je rozsáhlý umělecko-terapeutický projekt, který funguje v jejím domovském státě Connecticut a v New Yorku.
Česko-americká herečka nikdy nemyslí jen na sebe a stále se snaží sloužit společnosti. K reflexi toho, co se děje kolem, vede i své žáky. „To je to hlavní, co své studenty učím. A taky to, že bez kultury nemůže mít žádná země duši,“ prozradila Lenka Pichlíková-Burke v Českém rozhlase.
