Článek
Vzhledem k tomu, že vyhlášení nejkrásnější Češky roku letos poprvé nevysílala žádná velká televize, tak o Michaele Habáňové ze Zlína většina lidí nic neví. V rozhovoru se dozvíte, jak si užila finálový galavečer, nebo jaké byly její pocity v momentě, kdy arénou zaznělo její jméno.
Jaký je to pocit slyšet tu osudovou větu: „Novou Českou Miss se stává Michaela Habáňová“?
Bylo to strašně zvláštní. V průběhu večera jsem už šla přebrat dvě ocenění (za nejlepší národní kostým módní návrhářky Báry Hoškové a Miss online, pozn. red.), tak jsem nečekala, že bych mohla ještě vyhrát. Byla jsem přesvědčená, že zvítězí úplně jiná finalistka, a očekávala, že moderátor řekne její jméno a najednou jsem zaslechla to své. Je to zkrátka nepopsatelný pocit, byla jsem strašně dojatá. Věděla jsem, že je tam celá rodina a jsou na mě hrdí. Navíc jsem slíbila své malé sestřičce, že až vyhraji korunku, může si ji vzít do školky, aby se do ní zamiloval kluk, co se jí líbí. Když vyhlásili mé jméno, vyhledala jsem ji pohledem a viděla, jak mi tleská a stékají jí po tvářičce malé slzičky. Tak doufám, že toho kluka teď skutečně sbalí.
Proč si myslíš, že porota vybrala právě tebe?
Asi proto, že jsem si ten finálový večer neskutečně užívala. Měla jsem v publiku všechny své blízké, rodinu, kamarádky i přítele. Navíc se v DRFG Areně cítím jako doma. Vzhledem k tomu, že se od dětství věnuju krasobruslení, měla jsem na tomto zimáku hodně závodů, takže to pro mě byl takový návrat do dětských let. Musím přiznat, že to pro mě bylo dost emotivní, a tak jsem si to chtěla prostě užít. Myslím, že to porota vycítila a asi i ocenila.
Takže žádný stres, tréma nebo strach ze zlomeného podpatku?
Než celý galavečer začal, tak jsem byla trochu nervózní. Přeci jenom je něco jiného zkoušet choreografii před pár lidmi a pak vyjít před tisíce diváků. Ale hned jak jsem vyšla na molo, tak stres opadnul. Ale abyste si nemysleli, že všechno probíhalo úplně idylicky, zažila jsem i já během večera kritický moment. Už jsme měli jít promenádu ve spodním prádle, byly jsme seřazeny u pódia a odpočítávaly se poslední minuty, když v tom mi holky řekly, že nemám číslo. Holky už skoro vycházely a já poletovala a nemohla ho najít. Ale naštěstí vše dobře dopadlo, a dokonce mě stihli i vizážisté přepudrovat, abych na molo nevyšla celá orosená.
Co se podle tebe bude dít dál?
Od sobotního večera mi neustále zvoní telefon a někdo mi gratuluje, takže jsem ještě neměla čas být chvíli sama a uvědomit si, co se vlastně děje. Je mi jasné, že se teď můj život asi trochu změní, ale doufám, že to bude příjemná změna. Byla bych moc ráda, aby mi titul a jméno pomohly prosadit se v tom, co chci skutečně dělat. Studuji fyzioterapii a ráda bych se věnovala dětem s hendikepem. Tak doufám, že mi to vyjde.
Zmínila jsi, že máš přítele. Nemáš strach z ’missí nemoci’?
Rozhodně se nebojím. Přítel byl pro mě jeden z hlavních impulzů, abych do soutěže šla. Celou dobu mě neskutečně podporoval a snažil se mi i radit. Jsme spolu pět let a pořád se máme moc rádi.
Jaký byl pro tebe nejsilnější zážitek v průběhu soutěže?
Je to trochu paradox, protože teď nejradši vzpomínám na kurz přežití, který byl opravdu strašně náročný, a v ten moment jsem si ho moc neužívala. Zpětně však vidím, jak nás vypjaté situace a vzájemná spolupráce strašně sblížily, přestaly jsme být soupeřkami a stala se z nás rodina.
Jak tě napadlo přihlásit se do soutěže Česká Miss?
Ale já jsem se nepřihlásila. Lidé kolem mě mi sice často říkali, že bych to mohla zkusit, a já jsem nad tím i několikrát přemýšlela, ale nikdy jsem nesebrala tolik odvahy, abych do toho skutečně šla. No a pak jednoho dne volají z České Miss, že jsem přihlášená a mám přijít na casting. Tak jsem to šla zkusit. A vidíte, jak to dopadlo.
Jak se udržuješ ve formě?
Mám od dětství hodně blízko ke sportu. Jak už jsem zmínila, věnuju se krasobruslení a taky moc ráda běhám, protože se u toho dokonale odreaguju. Občas si zajdu i do posilovny, což je taky moc fajn relax. Samozřejmě každá z nás chtěla ve finále vypadat co nejlépe, přeci jenom spodní prádlo toho moc nezakryje, a tak došlo i na úpravu jídelníčku. Třeba pečivo je pro mě tabu.
Hodláš se věnovat dobročinnosti, případně jaké charitativní činnosti by ses ty konkrétně chtěla věnovat?
V rámci soutěže jsme se v létě zúčastnily charitativní akce – tábor pro matky s dětmi organizace Women for Women, která je zaměřená na ženy s těžšími životními osudy. A jelikož mám ráda děti, tak jsem si to neskutečně užila. Takže já mám naprosto jasno, v budoucnu bych se ráda věnovala dětem, ke kterým osud nebyl úplně příznivě nakloněn. Zároveň jsem v rámci spolupráce České Miss a organizace UNICEF vyrobila panenku na podporu dětí zemí třetího světa, která byla na afterparty vydražena.
Každá vítězka bude Českou republiku reprezentovat také na mezinárodní soutěži. Ty poletíš na tu nejprestižnější, v listopadu do Las Vegas na Miss Universe. Těšíš se?
Na to se opravdu velmi těším. Já miluju cestování a ráda poznávám lidi z celého světa. Od čtrnácti let jezdím po jazykových kurzech v zahraničí a získala jsem tam spoustu přátel. Navíc soutěž sama o sobě pro mě bude velká výzva, tak snad Českou republiku nezklamu.
Teď jsi čerstvá vítězka, ale co bys už nyní poradila těm, které se budou ucházet o titul v dalším roce?
Na to mám jednoduchý recept – hlavně buď sama sebou a pořádně si to užij.
