Článek
Šarmantní herec Jiří Adamíra (†67), který byl přímo předurčen k rolím aristokratů, s noblesou ztvárnil i svou nejslavnější postavu – radu Korejse v TV seriálu Panoptikum Města pražského (1986). Dnes by oslavil 93. narozeniny.
Kde najít nového policejního radu?
Československá televize se v roce 1969 postarala o ohromný divácký zážitek. Ve 13dílném seriálu Hříšní lidé města pražského se každý týden objevovala plejáda skvělých herců a ve všech příbězích bylo dokonale ztvárněno prvorepublikové pražské podsvětí. V 80. letech se k tomuto úspěšnému projektu chtěli v televizi vrátit. Jenže byl tu problém. Představitel pana rady Jaroslav Marvan (†72) byl už řadu let po smrti. A tak se za něj začala hledat důstojná náhrada.
Spisovatel Jiří Marek nosil v hlavě podobu nového rady, který měl být přístupný moderním metodám, a zároveň měl být obdařen jiným naturelem i charakterem. Autor si naštěstí nemusel moc vymýšlet. Dostal tip, párkrát se zašel podívat do divadla na Jiřího Adamíru, a policejní rada Korejs byl na světě. Adamíra ho okořenil sarkasmem, ironií a skepsí a přidal i náklonnost pro něžné pohlaví. Velkou roli v diváckých sympatiích hrál také jeho podmanivý hlas.
Kolega Josef Vinklář (†76), který v seriálu ztvárnil vrchního inspektora Boušeho, o něm jednou řekl: „Věděl dobře o svém krásném hlasu, dovedl s ním čarovat. Navodil originální intonační vlnu, říkali jsme jí adamírovská.“ Podle něj uměl se svou intonací dokonale pracovat, a i díky němu bylo Panoptikum Města pražského důstojným následovníkem Hříšných lidí.
Svou druhou manželku přebral kolegovi Langmilerovi
Adamírův sex-appeal působil na ženy jako magnet. Jeho šarmu podléhaly bez ohledu na věk a herec si prý jejich přízně uměl užívat. Poprvé se oženil, když byl v angažmá v Divadle pracujících ve Zlíně. S manželkou Marií měl dceru Kateřinu. Zlín pak vystřídal za ostravské Státní divadlo, kde hrál 10 let. Zde se oženil podruhé, svou ženu Ljubu Benešovou přebral kolegovi Jiřímu Langmilerovi (†83). K dceři z prvního manželství pak přibyl syn Marek.
Osudový vztah s Hanou Maciuchovou
V roce 1962 přešel z Ostravy do pražského Realistického divadla, kde vydržel celých 30 let. S o 19 let mladší kolegyní Hanou Maciuchovou (†75)se setkal poprvé při natáčení televizní inscenace První radosti (1971). Herečku sice také fascinovaly jeho hluboké oči a neobyčejný hlas, ale věděla, že Adamíra je ženatý, má jedenáctiletého syna a nechtěla mu rozbít rodinu. Nějaký čas se scházeli a rozcházeli, ale nakonec na rozvod došlo. Museli spolu prostě být, jejich láska byla osudová a věkový rozdíl u nich nehrál žádnou roli. Posledních dvacet let svého života pak herec prožil ve vztahu, v němž byl milovaný, ale také milující a věrný.
K herectví se dostal vlastně náhodou
Jiří Adamíra se narodil 2. dubna 1926 ve středočeské Dobrovici. V 15 letech začal studovat gymnázium v pražských Vršovicích, ale protože se na protest proti nacistům odmítal učit německy, ze školy ho vyloučili. Přešel na smíchovskou elektroprůmyslovku a po maturitě byl totálně nasazen v Hannoveru, kde jen zázrakem – útěkem přes zeď – přežil bombardování.
Byl skvělý sportovec a bez problémů zvládal skok do výšky i běh. Herecký talent po rodičích rozhodně nezdědil (otec byl matematik a matka v domácnosti) a k divadlu se vlastně dostal jen velkou náhodou. Mnozí lidé, kteří byli okouzleni krásou a zvučností jeho hlasu, mu totiž doporučovali studium zpěvu a kariéru zpěváka. On sám měl hudbu sice rád, hlavně jazz, ale nakonec to zkusil s činohrou a hned po válce se mu podařilo získat angažmá v Divadle mladých pionýrů. Charismatický herec zemřel 14. srpna 1993 na pooperační komplikace spojené s rakovinou páteře.
