Článek
Jako zpěvačka patří již léta k předním osobnostem českého jazzu. Janu Koubkovou (*31. 10. 1944) odvedla prababička v šesti letech na konkurz k rozhlasovým „Kulínčatům“ a dívenka se záhy stala premiantkou souboru. Ona sama chtěla být novinářkou, dělala i zkoušky na konzervatoř, ale ani jedno nevyšlo. Proto šla jako patnáctiletá do učení a vyučila se elektronavíječkou. „Jsem technickej antitalent, ale naštěstí mi šlo to zpívání,“ zhodnotila později své angažmá v ČKD.
S Linhou, Hulanem, Pavlíčkem…
A zpívání jí šlo (a jde) opravdu náramně. Koubková začala postupně vystupovat ve skupinách Jiřího Linhy či Lubomíra Pánka. Zásadní pro ni jako pro sólistku bylo Jazz sanatorium kontrabasisty Luďka Hulana, jednoho z průkopníků českého moderního jazzu, kde se prosadila v roce 1975.
Od té doby prošla mnoha soubory a žánry: od blues, swingu, mainstreamu přes bebop, latin, free až po world-ethno a fusion. V roce 1979 stála u zrodu vokálního souboru HOT Tety, v 80. letech pak kapely Horký dech spolu s Michalem Pavlíčkem a Jiřím Hrubešem.
„Mámou“ Vokalízy
S vervou sobě vlastní založila také Vokalízu (1981-2000), což byl prestižní festival pro jazzové, bluesové a rockové zpěváky. Vždy beznadějně vyprodaný hudební maraton v pražské Lucerně poskytl prostor celé řadě interpretů, kteří tehdy začínali, nebo nebyli ještě známí, například Heleně Arnetové, Báře Basikové aj. Koubková kromě toho procestovala velkou část světa a zúčastnila se mnoha festivalů a sessions s celou řadou umělců zvučných jmen.
Bez otce i otčímů
V profesním životě sklízela zpěvačka jeden úspěch za druhým, zato ten osobní nebyl žádnou procházkou růžovým sadem. Vyrůstala bez otce, protože rodiče se rozvedli, když jí byly čtyři roky. Jenže ani s otčímy to nedopadlo dobře.
Její maminka neměla totiž štěstí na muže – první partner spáchal sebevraždu v době, kdy byla těhotná. A nevydařil se ani druhý vztah, ze kterého přišel na svět zpěvaččin nejmladší bratr. Jeho otec emigroval a spálil za sebou všechny mosty. A v 50 letech pak zemřela i maminka, která onemocněla rakovinou, a Jana Koubková se musela postarat o mladšího sourozence.
Těžké rozhodnutí
Prostřední bratr byl tou dobou už dospělý a ona se tenkrát živila jako barová zpěvačka v nočních podnicích, což s péčí o školáka nešlo moc dohromady: „To bylo těžký. Už jsem tehdy zpívala v různých nočních barech a tak, takže jsem přišla domů třeba v půl třetí a pak v půl sedmý vstávat, udělat bráchovi svačinu, vzít ho do školy, prostě starat se o něj, a přitom jsem normálně chodila do práce…, to dlouhodobě nešlo. Byla jsem na všechno sama. Ani já jsem v tý době žádného partnera ani příbuzné neměla, a malému bylo osm let,“ vyprávěla později, proč souhlasila, aby šel bráška do pěstounské péče. Ta se v jeho případě osvědčila, se svými náhradními rodiči má prý skvělý vztah. Prostřední bratr ale zopakoval čin svého otce a také spáchal sebevraždu.
Zvukomalebno… bzzz!
Ani Jana Koubková neměla štěstí na správné partnery, a tak nikdy nezaložila rodinu – nechtěla vychovávat dítě jako svobodná matka: „Nedovedla jsem si představit, že by to dítě vyrůstalo bez táty jako já,“ svěřila se zpěvačka ve 13. komnatě ČT.
Pracovně je ale tato energická dáma pořád v jednom kole. Je pro ni charakteristické obrovské množství elánu, nápadů a záliba v jazykových hrátkách se slovíčky, kterým říká zvukomalebnorytmickoptákovská poezie.
Má své pořady v rozhlase, publikuje, píše fejetony, sloupky, věnuje se i výuce na seminářích. Vydala také několik knížek, mj. Koubkokvoky, Zutí provádím s chutí, Recepty proti samotě a Básně z jazzové dásně a chystá svá další „bzzz!“ i „free“ dílka. A k radosti své početné fanouškovské základny také stále koncertuje.
