Článek
Dnes se takovým filmům říká rodinné, dřív byly „dětské“. Režisér Jindřich Polák si díky nim zajistil u diváků nesmrtelnost, ať se pro ně používá jakékoli označení. Modlou je ale dodnes i pro fanoušky sci-fi.
Vzpomenout si na něj můžeme vždycky, když na televizních obrazovkách běží třeba repríza Chobotnic z II. patra. Na svou dobu byl film nezvykle plný triků, a to nejen pokud šlo o dvě titulní postavy z plastelíny.
Bez využití triků se neobešla ani Jiřina Jirásková (†81). Ta sice přijala nabídku s nadšením, ovšem zároveň s výhradou: Neuměla jezdit na kole, což role vyžadovala, neboť je to součástí jedné z klíčových scén. Režisér Polák ji ujistil, že to nevadí, protože je možné to vyřešit trikem. Herečka nejdřív odmítla, protože jí bylo trapné nechat se dublovat v tak jednoduché scéně.
Koupila si prý i proto jízdní kolo a začala se na něm ve svých 54 letech učit jezdit. Po celodenním úsilí, několika těžkých pádech a poznámce, jestli na to kolo nechce přidělat postranní pomocná kolečka, s učením skončila a vrátila se k původní trikové verzi. Štáb tedy přimontoval bicykl na přívěsný vozík za auto a ve scénách, kdy je Jiráskové vidět do obličeje, ji kamera zabírá zespodu, přičemž ona markýruje šlapání a auto ji táhne za sebou. V momentech, kdy jsou v záběru nohy, ji nahradila dublérka.
Na realistickém přístupu režisér naopak trval v některých scénách seriálu Návštěvníci. Celých 24 dní v říjnu 1981 štáb během natáčení opakovaně simuloval požár. Pudr herci vyměnili za černou barvu, obličej pokrýval olej, který nahradil pot, a stejně se nakonec režisérovi nezdáli dost špinaví. „A tak jsme šli válet sudy na zahradu mezi záhony,“ popsal herec Jiří Datel Novotný (†73).
Oslovil jej Carlo Ponti
Do tehdejšího Československa začali v polovině 60. let jezdit západní filmoví producenti. Jindřicha Poláka oslovil legendární Carlo Ponti ohledně možného remaku jeho filmu Strašná žena. Při jednání se ovšem zadání změnilo a Polák, který dříve pro Československou televizi vytvářel dětskou sérii s klaunem Ferdinandem, měl vymyslet dětský televizní seriál s podobně populární postavou. Společně se svým dlouholetým spolupracovníkem Otou Hofmanem vytvořili postavu kouzelného muže, který vypadá jako anglický gentleman a který díky kouzelné buřince může čarovat.
Po samostatném pilotním dílu vzniklo celkem 33 epizod rozdělených do tří řad. Seriál vznikl v československo/rakousko/německé koprodukci a premiérově běžel v Německu (tehdy západním) v letech 1970 - 1979, v Československu jej diváci zhlédli mezi lety 1971 a 1982.
Scénáře si psal nejradši sám
Jindřich Polák se narodil 5. května 1925 v Praze. Odmaturoval v roce 1944 na smíchovském gymnáziu. Už za studií se věnoval ochotnickému divadlu v Malostranské besedě a jako promítač pracoval v kině Máj, kde na to získal i výuční list. Po osvobození začal studovat práva na Univerzitě Karlově, ale zároveň získal místo promítače ve Zpravodajském filmu. Po jednom semestru tak vysokoškolská studia opustil.
V roce 1946 se stal zaměstnancem Filmového studia Barrandov a zůstal jím do osmdesátých let. Nejprve asistoval Otakaru Vávrovi (†100), roku 1958 se stal samostatným filmovým režisérem. Téměř ke všem svým snímkům i seriálům si napsal námět, literární a technický scénář.
Jako režisér debutoval úspěšnou dobrodružnou podívanou Smrt v sedle, na kontě má ale také kultovní vesmírné sci-fi drama Ikarie XB 1 (1963). Ve stejných dekoracích pak mimochodem stihnul natočit ještě dětský snímek Klaun Ferdinand a raketa, který se stal populárním hlavně v NDR.
Další sci-fi, tentokrát už komediální, si „střihl“ v roce 1977. Jmenovala se Zítra vstanu a opařím se čajem a také patří k často reprízovaným snímkům. Na svém režisérském kontě má třeba i poctivý krimithriler Smrt stopařek (1979).
Jindřich Polák zemřel 22. srpna 2003 ve věku osmasedmdesáti let.
