Článek
Režisérka Marie Poledňáková dokončuje komedii Líbáš jako ďábel. Obzvláště zajímavé vzpomínky má ona, Oldřich Kaiser, Kamila Magálová a další účinkující z pětačtyřiceti dní natáčení v Maroku.
Místní byli naprosto rozhození ze scény, kdy Oldřich Kaiser v rámci jedné scény poskakuje po tržišti s velkou růžovou podprsenkou. A vypadal výborně, jako by při natáčení omládl o několik let.
Natáčení probíhalo v podmínkách, které domácí týmy nemají příliš vyzkoušené. Drtivá většina scén se točila za plného provozu, protože se filmaři snažili využít ruchu a atmosféry všech lokalit a přenést je do filmu. Což s sebou neslo i prekérní situace.
Na pobřeží tak probíhala scéna s romantickým zátiším s lodí, kterou si filmaři zapůjčili od místního rybáře. Ve chvíli, kdy se začalo točit, se však zřejmě jeho konkurent rozhodl, že vyjede lovit ryby. Dostával se do záběrů a přerušoval natáčení. Zmizel jen za pořádný bakšiš.
Oldřich Kaiser musel ve své roli prokázat řadu dovedností – podle vlastních slov se stal doslova akčním hrdinou – čekaly ho honičky i rvačka. „Ze všech se z nás stali akční hrdinové, až na Jiřího Bartošku,“ poznamenala Eva Holubová, pro kterou byla připravena i filmová jízda na velbloudu. Oldřich Kaiser navíc dokázal v tradičním oděvu dokonale zapadnout – místní ho považovali za Berbera.
Napínavé bylo především natáčení v centru Marrakeshe v Medině. Každou skupinku musel provázet místní člen týmu, aby se neztratili v uličkách. Eva Holubová s marockým partnerem dokonce točila romantickou scénu. „Byl velice pozorný a galantní,“ chválila kolegu.
Pro Kamilu Magálovou nebyla naopak návštěva Maroka žádným překvapením, protože zde trávila několik dovolených. Naopak Tereza Kostková měla program velmi krátký. „S divadlem třeba jezdím na otočku do Ostravy, teď jsem byla natáčet na otočku v Maroku,“ smála se herečka při své druhé návštěvě s tím, že zatímco její první natáčení bylo na den, podruhé tam byla dva dny.
