Článek
Po 4 letech v umělém spánku zemřel herec a zpěvák Josef Laufer. Uveden do něj byl v roce 2020 po plánované operaci srdeční chlopně, při níž nastaly vážné komplikace. Jeho stav byl dlouho neměnný, i přesto jeho dcera Ester do poslední chvíle doufala, že se tatínek z umělého spánku ještě probudí. A dělala pro to vše, dokonce mu nahrávala a pouštěla hlas své maminky, která po zlomenině krčku byla umístěna v rehabilitačním ústavu. Kostýmní výtvarnice Irena Greifová, kterou si Laufer vzal v roce 1969, v roce 2022 bohužel zemřela. „Táta stále bojuje a má chuť žít, a tak bojují i lékaři a já. Dokud to nevzdá on, má smysl se snažit o zlepšení a věřit, že bude líp,“ doufala ještě před matčinou smrtí Ester s tím, že svému tátovi četla i vzkazy od fanoušků.
V zázrak věřili i jeho kamarádi a kolegové z divadla: „Podle informací, které mám, bohužel žádná změna nenastala. Jak rád bych zase Pepu viděl s doutníkem v puse a s tou jeho neuvěřitelnou energií, kterou předával dál,“ řekl Super.cz kamarád Laufera Zdeněk Hrubý, který s ním napsal muzikál Ostrov pokladů, na jehož premiéru už Laufer bohužel přijít nemohl. Jeho stav se ale bohužel nezlepšil.
Znáte jeho rodné jméno?
Josef Laufer se narodil 11. srpna 1939 ve Francii jako Don José Francisco Pérez Rodriguez de Montagnes de Laufer. Jeho otec Maxim byl lékař a pocházel ze Slezska a jeho matka byla Španělka, poznali se ve 30. letech během občanské války ve Španělsku, odkud po ní odešli do Francie. Po porážce Francie nacistickým Německem se celá rodina evakuovala do Velké Británie a teprve v roce 1947 se vrátili do Československa.
Mladý Josef se napřed vyučil ve vrchlabské Tesle a pracoval ve výzkumném ústavu. Už na vojně ale přičichl k ochotnickému divadlu, po jejím skončení hostoval v Divadle ABC a současně se živil i jako tlumočník a překladatel ze španělštiny, plynně hovořil ale i anglicky a německy. Vystudoval DAMU a založil divadelní soubor RADAR, od té doby pravidelně vystupoval v muzikálech i televizi, zároveň vyučoval pantomimu. Poté, co si zazpíval v několika filmech, založil vlastní skupinu Golem. V roce 1974 složil s Karlem Zichem píseň Ten strom je náš, a to jako poctu k 30. výročí Slovenského národního povstání. Srdce fanynek si ale získal zejména hity jako Sbohem lásko, já jedu dál, Malé šípy, Vejdi či Basa v podnájmu. K jeho image neodmyslitelně patřil kvalitní doutník.
