Článek
Dlouho se spekulovalo o tom, kdo promluví na posledním rozloučení s Janou Synkovou (†80) v pražských Strašnicích. Slova se nakonec ujal dlouholetý člen souboru legendární Ypsilonky Petr Vacek (60). Přítomné dojal i rozesmál a k lepšímu dal nejednu historku.
Do Velké síně strašnického krematoria dorazil se zhruba hodinovým předstihem vyzbrojen respirátorem, díky kterému byl téměř k nepoznání. V průběhu smuteční řeči jej odložil, nasadil si ho zase při odchodu. Přítomné hosty pak svými slovy rozhodně zaujal. Zavzpomínal například na svoje začátky v oblíbeném divadle.
„Ředitel Jan Schmid (manžel Jany Synkové - pozn. red.) mi řekl, že mě tedy vezme. Zároveň si do kanceláře zavolal svou ženu, že se musí přijít podívat,“ usmíval se Vacek. Oba manželé se pak svorně shodli na tom, že takového „zjeva“ aby pohledal a že ho prostě musejí přijmout do svých řad. A tak se i stalo.
Teta Kateřina ze Saturnina, psycholožka Kudláková z Poldy i drbna z Babovřesk možná budila poněkud akurátní až „semetrikózní“ dojem, podle těch, kdo ji znali, to bylo tím, jaké role hrála. Ve skutečnosti tomu bylo úplně jinak. Svoji roli v mylném hodnocení na začátku kariéry sehrála i oční vada, kterou dost trpěla.
„Jana na okolí mohla působit arogantním a nevychovaným dojmem. Na střední nezdravila profesory, natož spolužáky. Byla v tom ale docela nevinně. Styděla se za brýle, a tak je prostě nenosila. Tím pádem místo obličejů viděla jen rozmazané šmouhy,“ prozradil Vacek, který plynule přešel k tomu, že časem si z brýlí udělala hvězda Ypsilonky naopak přednost a dost si na nich zakládala.
Stejně jako na tom, chovat se k lidem s respektem a úctou. „Byla to vzácná žena. Nikdy jsem od ní neslyšel křivého slova,“ nechal se slyšet herec a moderátor, který se k umělecké dráze rozhodl i díky Synkové a jejím kolegům z Ypsilonky.