Článek
Američan Gilbert Herrick se vrátil z druhé světové války živý a zdravý. Věřil, že se ožení a bude mít velkou rodinu. Jenže tu chtěl zakládat s tou pravou manželkou. Hledal ji však mnohem déle, než si v mládí mohl vůbec představit. Tu pravou totiž potkal až v osmadevadesáti letech. Teď je mu o rok víc a on se konečně mohl oženit.
Vzal si šestaosmdesátiletou Virginii Hartman. Bydlí s ní v domě s pečovatelskou službou. „Nikdy jsem nepotkal pravou ženu, dokud jsem nepotkal Virginii,“ svěřil devětadevadesátiletý Gilbert.
S Virginií se potkal loni. Projížděli kolem sebe na vozíčcích v nemocnici a padli si hned do oka. Pak si začali povídat a zjistili, že oba milují výtvarné umění. Herrick olejomalbu a Hartman především malovaný porcelán. Pár dní na to už se chovali jako zamilovaní teenageři, vyměňovali si milostná psaníčka, která po přečtení pečlivě likvidovali.
„Chtěli jsme spolu sdílet pokoj, ale v domě s pečovatelskou službou to jde jen tehdy, když jsou dva manželé. Tak mě požádala o ruku a já řekl ano,“ svěřil Herrick.
Hartman se vdala podruhé, má pět dětí a spoustu vnoučat a pravnoučat.