Článek
Desítky let jsou Hurvínek, Spejbl, Mánička i bábinka hrdiny pro další a další generace dětí. A stejně jako dřevěné loutky se skoro nemění ani dáma, která za "holčičí" část party mluví. "Mám skvělého plastického řezbáře. Ale my loutkáři jsme infantilní, protože si celý život hrajeme s panenkami, takže nestačím vnímat věk. V hledišti jsem pořád obklopená dětmi, v divadle mladými lidmi. Někdy ani nevím, kolik je mi let, což je jediný lék," míní Helena Štáchová, která letos oslavila 71. narozeniny.
Za Máničku stále nemá žádnou alternaci. "Fistule mi pořád slouží, hlava taky, ale už si pomalu vyhlížím, kdo by mne mohl jednou nahradit," svěřila. A má pořádný zápřah. "Do měsíce míváme třicet představení, protože hrajeme i některá večerní představení. Teď v prosinci, kdy je největší zájem, máme dokonce jednapadesát představení. Zvládám to. Sportovcům to také nepřijde. Musí vás to bavit a únavu pak už necítíte," radí, kde brát energii, Štáchová.
Radost má i ze svých dvou dětí, které šly v jejích stopách. "Můj manžel byl Miloš Kirschner, druhý interpret Spejbla a Hurvínka, a ani jeden z nás si nepřál, aby nás děti následovaly. Ale stalo se přesně to, co jsme nechtěli. Moje dcera vystudovala kulturologii na Karlově univerzitě a je výborný autor a dramaturg v divadle. Syn vystudoval FAMU, dělal multimédia a je úžasný výtvarník. Mám ho jako scénografa a návrháře loutek. V divadle se pořád potkáváme a je to příjemné," uzavřela.
