Článek
V roce 1940 si tuto herečku zamiloval celý národ. Do kin přišel film Babička a titulní roli laskavé a moudré stařenky v něm přesvědčivě ztvárnila Terezie Brzková (11. 1. 1875-19. 11. 1966). Babička ze vzpomínek spisovatelky Boženy Němcové vypadala určitě stejně – shodovali se tehdy diváci.
Dobrotivá stařenka jen naoko
V případě Terezie Brzkové nešlo o jediné ztvárnění dobrotivé stařenky. Později hrála například hodnou mlynářku v Pyšné princezně (1952). V pohádce Byl jednou jeden král (1954) jsme ji viděli jako moudrou kořenářku, která pomáhá princezně Marušce s jejím svérázným královským tatínkem i s láskou k rybáři. A jako vlídná stařenka se nám představila i v další pohádce Princezna se zlatou hvězdou (1959). V očích všech diváků byla Brzková prototypem hodné babičky, kterou by chtěl každý. Jenže…
Pamětníci se shodují, že to byla především výborná herečka, která podávala přesvědčivé výkony. Její vztah k dětem totiž vřelý nebyl. Na place byla podle svědků náladová a během natáčení Babičky děti od sebe odháněla – a to včetně filmových vnoučat. Dokonce na ně prý křičela: „Neotravujete, parchanti!“ Údajně to mohlo mít souvislost i s tím, že tehdy 11letá představitelka Barunky Nataša Tanská (†84) dostala honorář ve stejné výši jako Brzková (konkrétně 10 tisíc korun, což byly tenkrát obrovské peníze).
Nesnášela Vlastu Buriana
Brzková také „nemusela“ některé filmové kolegy, například Vlastu Buriana (†70), který podle ní kolaboroval s nacisty. Komunistický režim ho sice nakonec omilostnil, ale někdejší král komiků Brzkové přesto nešel pod nos. Však to také mezi nimi při natáčení pohádky Byl jednou jeden král pořádně skřípalo. Na place se k sobě sice chovali jako profíci, ale jinak se jeden druhému vyhýbali jako čert kříži.
Hrála celá rodina
Brzková pocházela ze slavné divadelnické rodiny. Jejím otcem byl Vilém Karel Jelínek, který byl ředitelem kočovné herecké společnosti, matkou pak Anna, rozená Krämerová, jež byla herečkou. Herečkami se staly i Tereziiny sestry Otýlie Beníšková (†84), Marie Spurná (†49) a Hana Vojtová (†62).
Budoucí filmová Babička strávila dětství na jevišti společnosti svého otce. Později účinkovala na několika profesionálních scénách, mj. ve Východočeském divadle v Pardubicích, dále v Městském divadle v Plzni, a v letech 1914-1919 hrála dokonce v Národním divadle. Odtud odešla za svým druhým manželem Václavem Zejfertem (Zeyffertem) k jeho kočovné společnosti. Od roku 1927 pak opět hrála v Plzni až do roku 1939, kdy odešla do důchodu. V letech 1943 a 1947 vystupovala ještě pohostinsky v Národním divadle.
Babička z ní udělala hvězdu
K roli Babičky se Brzková dostala velkou náhodou. Režisér František Čáp (†58) uvažoval původně o zkušené Leopoldě Dostalové (†93), která se před kamerou objevila poprvé v roce 1931. Poté zvažoval populární Růženu Naskovou (†75), jež se filmu věnovala systematicky rovněž od 30. let.
Právě Nasková ale do role laskavé a dobromyslné ženy doporučila Brzkovou, přestože ta měla za sebou v tehdejších 65 letech pouhá dvě filmová natáčení – těžištěm její práce bylo divadlo. Sázka na poměrně neznámou divadelní hvězdu vyšla a díky tomu se pak Brzkové další filmové nabídky jen hrnuly. Celkem si zahrála asi ve čtyřicítce snímků.
Představitelka filmové Babičky měla z prvního manželství s hereckým kolegou Josefem Brzkem dvě dcery. V roce 1917 ovdověla a znovu se vdala o dva roky později. Její vnučkou byla Ivana, rozená Myšková, která se v roce 1947 stala manželkou známého publicisty a disidenta Pavla Tigrida (†85).
