Článek
Ve středu zesnulá režisérka Věra Chytilová, kterou poslední čtyři roky života sužovaly choroby, je právem označována za první dámu českého filmu. Však také natočila několik nezapomenutelných snímků. Pojďte si v našem sestřihu zavzpomínat na jedny z nejlepších scén z tří jejích bijáků!
Masám se asi při vyslovení jejího jména vybaví hlavně Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992). Filmová hříčka o buranském milionáři s Bolkem Polívkou v hlavní roli vzbudila ve své době obrovský ohlas. A hlášky z ní jsou nesmrtelné.
Třeba ta o tom, že „Mně je tak blbě, že nemám ani tužku“ či o víře, kterou vám předkládáme v ukázce. A právě o ní se občas říká, že šlo o čistou improvizaci na place, a proto se Donutil neudržel a rozesmál se i před kamerou.
Sedmikrásky (1966) patří k jejím raným dílům a jsou o dvou dívkách, jež se rozhodnou být zkažené, protože i svět kolem nich je takový. V bijáku je spousta pamětihodných scén, ta z veřejných záchodků, na nichž ukradnou biletářce drobáky a pak se přou, která z nich je zkaženější, patří ale mezi nejlepší.
A pak tu máme kontroverzní dílko Pasti, pasti, pastičky o ženě, která své znásilňovače poctí ušmiknutím částí jejich pohlavních ústrojí. Hraje opět Donutil, a navíc Tomáš Hanák. Donutilovi prý Chytilová nabídla roli svérázně. Prý ji má vzít jen pod podmínkou, „jestli na takovou práci má koule“, tvrdí se.