Článek
Když Naďa Konvalinková (73) slavila před deseti lety šedesátiny, její nejlepší kamarádka Květa Fialová (†88) jí v rozhlasovém Tandemu Jana Rosáka vysekla poklonu a přání: „Naďa je božská, úžasná, ať je pořád taková, ať jí svítí tolik sluncí z celého vesmíru, nejenom tady v Čechách nebo na kulatý modrý planetě, ne, ne, Naďa patří všem, i tam, i tam.“
Uplynulo deset let, Květa Fialová už bohužel není mezi námi, ale sympatické jubilantce pořád září spousta sluncí. I ona sama je vlastně také takovým usměvavým sluníčkem, které kolem sebe šíří pohodu a dobrou náladu.
Její život přitom rozhodně nepřipomínal procházku růžovou zahradou. Jako desetiletá byla spolu se svou sestrou Ljubou kvůli vyhrocenému rozvodu rodičů nucena prožít jeden rok v dětském domově, kde na vlastní kůži zažila velkou šikanu. V dětské dušičce to muselo zanechat velké šrámy, naštěstí tu ale byla babička, která po roce obě vnučky vybojovala do své péče. Spousta lidí by kvůli této traumatizující zkušenosti zahořkla, ale Naďa Konvalinková z ní vyšla jako citlivá duše s dobrým srdcem – je patronkou nadace Rozum a cit, která pomáhá opuštěným dětem a není snad člověka, který by ji neměl rád.
Od naivní Květušky po zralé ženy
Absolventka pražské DAMU se na stříbrném plátně a televizních obrazovkách objevuje od počátku 70. let. Od rolí mladých, půvabných, nezkušených a někdy i trochu naivních hrdinek, jejichž symbolem je Květuška z komedie Adéla ještě nevečeřela (1977), přešla postupně k rolím maminek a zkušených zralých žen. Hodně často ji vídáme také v pohádkách – připomeňme třeba Honza málem králem (1977) nebo Lotrando a Zubejda (1996).
Naďa Konvalinková působila řadu let na prknech Městských divadel pražských i na dalších scénách, mj. v Divadle v Řeznické či Bez zábradlí. Až pominou protiepidemická opatření, můžeme se na ni těšit v připravované inscenaci Slaměný klobouk v Divadle na Vinohradech nebo v muzikálu Láska nebeská v Divadle Broadway.
Herečka na sebe prozradila, že při studiu nové role ji baví hledání, proč se její postava chová tak, jak se chová, a jak dospěla k určitému závěru. „Je to vlastně taková krásná detektivka,“ řekla o své divadelní práci.
Čtvrt století s Romeem
Pětadvacet let byla provdaná za kolegu Oldřicha Kaisera (69), se kterým má dceru Karolínu (38). Seznámili se v divadle po jedné premiéře a hned se prý líbali až do rána. Kolegové jim proto začali říkat Romeo a Julie. Herečka brzy pochopila, že Kaiser není rodinný typ podle jejích představ, navíc se líbil ženám a rád bavil společnost. I když manželství bylo komplikované a skončilo fiaskem, Konvalinková je přesvědčena, že ji tento vztah v mnohém obohatil a je za něj vděčná.
Radujme se z maličkostí
Navzdory všem problémům, kterým musela v životě čelit, je stále dobře naložená a legraci si dělá i ze svých věčných diet. O Nadě Konvalinkové je také známo, že ráda vaří a jí, baví ji houbaření a zahradničení; pravidelně chodí také plavat.
Když jsou teď kvůli covidu uzavřené bazény, začala chodit na dlouhé procházky. Vždycky si vyjede autem někam za Prahu a hodinu chodí po lese.
„Lidé se často trápí úplnými malichernostmi, a přitom se mohou radovat z maličkostí, jako je třeba rozkvetlý zlatý déšť,“ takový je její recept na dobrou náladu. Nadě Konvalinkové proto přejeme nejen hodně zdraví, ale také slunce i toho zlatého deště.
