Článek
Estrádní scénky a skeče bývají často znevažovány a kritizovány pro svou trapnost. Ale existuje komik, který nejenže toto tvrzení popírá, ale dovedl tento žánr k vrcholu dokonalosti. Není těžké uhodnout, o kom je řeč: o Felixi Holzmannovi (8. 7. 1921 – 13. 9. 2002). Scénky tohoto umělce, který se narodil právě před sto lety, patří ke klasice televizní zábavy a dobře se u nich bavíme dodnes.
Natvrdlý chlápek, co si stojí na vedení
K jeho typickým rekvizitám patřily tralaláček, velké brýle, šátek na krku a výrazné sako nebo plášť. Největší popularitu zažil Holzmann v 70. a 80. letech, kdy se stal hvězdou mnoha televizních estrád a silvestrovských pořadů. Vytvořil typ chlapíka, který si „stojí na vedení“.
Každá debata s ním je tak zdrojem mnoha nedorozumění, a to nejen proto, že se často vyjadřuje k věcem, kterým vůbec nerozumí. Charakteristická byla také jeho výslovnost se zpěvavým protahováním koncovek. Partnery v jeho vystoupeních byli například Lubomír Lipský (†92), Milan Neděla (†63), Miloslav Šimek (†63), ale také Karel Gott (†80) či Iva Janžurová (80).
A pochopitelně i ústecký konferenciér František Budín (†95), se kterým Holzmann spolupracoval řadu let. Už jejich první společná scénka Banjo z roku 1951 měla u diváků velký úspěch. Pak přišly první nabídky z televize a skeče dostaly prostor i před kamerou. Skleróza, Luštitel křížovek, Huhulák, Aluminiový klíček, Akvárium, Včera, dnes a zítra – to jsou názvy některých z nejslavnějších scének z Holzmannovy autorské dílny.
S Ivou Janžurovou
Iva Janžurová, která ztvárnila nebohou pokladní v kině, u které si chtěl Holzmann coby natvrdlý divák koupit lístky, zavzpomínala na natáčení Včera, dnes a zítra pro Český rozhlas: „Hrát vedle něj mi přišlo snadné, vyzařoval jako partner svůdné vzdušné pokyny: následuj mě a nesnaž se vyniknout víc, než že budeš vědět, že jsme tu dva a hněteme jedno těsto,“ uvedla.
„Felix mi krátce vysvětlil, co mám a co nemám hrát, ale to, na co se ode mě konkrétně spoléhal, jsem přesně nevěděla. A nebyla jsem proto zatížená rancem zodpovědnosti! Takže, pouhá radost. Vybral jste si mě, tak jsem tady. Jedna zkouška a šup před živé publikum a kamery,“ dodala Iva Janžurová.
Hrál si s každým slovíčkem
Své scénky piloval k dokonalosti a každé slovo v jeho dialozích bylo vybroušené jako diamant. Všechny skeče vymýšlel sám a postupně je zdokonaloval, aby seděly jako „zadek na hrnci“. „Jeho výstupy se nerodily lehce… Když něco psal, zkoušel to přede mnou a testoval, jak se bavím,“ zmínila v Magazínu MF Dnes umělcova dcera Irena Pettrichová, kterou měl s první ženou Evou Vorlíčkovou-Holzmannovou.
Stačí připomenout scénku V restauraci, kde si host (František Budín) objedná pivo a konstatuje: „Podívejte se, jak je to pivo kalný.“ A číšníkova (Felix Holzmann) odpověď zní: „Kalný? Kdepak kalný, to je tak špinavá sklenice.“
Přestože legendární komik rozdával legraci plnými hrstmi, v soukromém životě prožil velkou tragédii – v roce 1970 spáchala jeho žena Eva sebevraždu, ke které ji dohnaly pravděpodobně deprese. Podruhé se oženil s o 24 let mladší německou zpěvačkou Bärbel Greif, kterou poznal v tehdejší NDR, kde také často vystupoval.
Holzmann byl totiž po otci Němec, takže němčinu ovládal naprosto perfektně. Po druhém sňatku žil trvale v Německu, často se ale vracel domů. Jednak pracovně, jednak do milovaných Litoměřic, kde prožil dětství a mládí. Dokonce víme, že zde bydlel v Mrázově ulici č. 28, což zmínil i ve své scénce Akvárium.
S odstupem času lze říct, že Felix Holzmann byl jedním z našich nejvýraznějších komiků 20. století, kterého lze zařadit k takovým velikánům, jako byli Vlasta Burian (†70) nebo pánové Voskovec (†76) a Werich (†75).
