Článek
Bezvýznamný policejní úředník, který je přesvědčen o svých mimořádných kriminalistických schopnostech, spadne rovnýma nohama do největšího detektivního případu své kariéry. Tak lze stručně charakterizovat nestárnoucí komedii Tři vejce do skla z roku 1937, v níž se král komiků Vlasta Burian (†70) objeví dokonce v trojroli.
Populárního herce podpořili osvědčení spolupracovníci – scenárista Václav Wasserman (†68) a režisér Martin Frič (†66). Hlavní hrdina jejich veselohry Vincenc Babočka odjede na dovolenou do Karlových Varů, a protože má hluboko do kapsy, v jedné restauraci si objedná nejlevnější položku na jídelním lístku – tři vejce do skla. Netuší, že v ten moment se naplní všechny jeho kriminalistické ambice.
Jde totiž o heslo, a Babočka je od tohoto okamžiku považován za mezinárodně stíhaného padoucha Leona Webera. Samozvaný detektiv vycítí možnost konečně na sebe upozornit a setrvá v přestrojení, aby odhalil Weberovy komplice, kteří se chystají ukrást diamanty bohatého mahárádži. S tím se Babočka seznámí podle Weberova plánu v přestrojení za ruského knížete Nariškina. Celá situace se však zkomplikuje, když se v Karlových Varech objeví skutečný Weber.
Skvělý ruský kníže
V nestárnoucím snímku se tak Burian vyřádil hned ve třech rolích. Kromě detektiva Babočky a Webera si s chutí a neopakovatelným elánem zahrál i ruského knížete, který zbožňuje vodku. V uniformě carského důstojníka také zazpíval známou ruskou píseň Oči čornyje (ovšem se zcela jiným textem) a předvedl i skvělou parodii na kozáčka. Dalších rolí se ujali Jaroslav Marvan (†72), Čeněk Šlégl (†70) či Rudolf Kadlec (†70).
Chtělo to ránu pendrekem
Exteriéry se točily v Karlových Varech a místní lidé respektovali pokyny filmařů, takže kamera mohla bez problémů zachytit čilý ruch na kolonádě. Objevil se tu ale i jistý Karl Hermann Frank, který se postavil do záběru jako tvrdé y, a odmítal se hnout. Sám Vlasta Burian ho tehdy přišel požádat, aby ustoupil, ale drzý Frank mu odvětil, že si může stát, kde chce.
Přivolaný strážník se s neposlušným pánem nemazal a vzal ho pendrekem po hlavě. Frankovi se v ní pak zřejmě rozsvítilo, protože rychle odešel do svého knihkupectví. Nikdo ze štábu tehdy netušil, s kým má tu čest…
Co Burian chtěl, to dostal
Protože Burian byl zárukou kasovního úspěchu, byl také velmi dobře placen. Kolegové dostávali za jeden film okolo 10 tisíc korun, on inkasoval 100 tisíc. Král komiků byl tak trochu primadona a svého postavení si náležitě užíval. Štábu si mohl říct o cokoli a vše bylo předem splněno. Proto není divu, že filmaři mu vyšli vstříc i v momentě, kdy projevil přání, aby si s ním ve filmu zahrál jeho setr Rolf.
Během natáčení se v jedněch novinách objevil článek, ve kterém se psalo, že „po dlouhé době se na plátně znovu objevuje Vlasta Burian“. Ve skutečnosti šlo o dva roky. Herec byl totiž v letech 1930 až 1935 doslova na roztrhání – během té doby stihl natočit 20 veseloher, a tak si od filmování potřeboval nejspíš odpočinout. Film s králem komiků, od jehož narození uplynulo právě 130 let, uvidíte v neděli na Prima Max.
