Článek
Sedm lidí s diagnózou, která bývá smrtelná, a není jisté, zda se někdo z nich dožije konce natáčení. To měl před sebou natáčecí štáb dokumentárního projektu Život se smrtí, který bude od 19. března uvádět Česká televize. Jeho první díl pro vybrané publikum, v němž nechyběli ani ti, kteří svoji nemoc, prozatím, zdolali, uváděla držitelka Českého lva Petra Špalková.
"Asi není v pořádku, že moderátorka brečí. A to jsem to viděla už podruhé," svěřila herečka. "Asi mne pro moderování nevybrali kvůli profesionalitě, ale protože jsem sama byla oceněna za film Jako nikdy, který o tomhle tématu pojednává. Je o výtvarníkovi, který umírá v domácím prostředí, a o tom, jak se on i jeho blízcí s jeho umíráním vyrovnávají, a který vidělo rekordně málo diváků. V kině na něm byly asi jen tři tisíce lidí. S autorkou projektu Šárkou Horákovou Maixnerovou jsme se shodly, že to bude asi tím, že smrt není dostatečně sexy," míní Špalková.
"Sedmdesát osm procent lidí by chtělo zemřít doma, bohužel právě tenhle počet umírá v nemocnicích a LDN," podotkla autorka projektu Šárka, která se svým týmem téměř rok sledovala osudy sedmi nemocných, kteří měli to štěstí v neštěstí, a péče od blízkých se jim dostalo. Zaznamenávali, jak svoji nemoc a v některých případech i své umírání prožívají. Výsledkem není patetický sestřih dojemných chvil, ale najde se tam i humor, jímž se snaží i sami nemocní svůj odchod odlehčit.
"Nebyla jsem si jistá, jestli štáb přijmout do života, obávala jsem se, že z toho bude jen chaos a nepohodlí pro Mirka, o kterého jsem se starala. Nakonec jsme se ale oba na každou návštěvu těšili. A Mirkovi se navíc Šárka líbila, byla hodně empatická," vzpomínala paní Marta, která se starala o muže, jenž prošel dokonce i vietnamskou válkou a z Ameriky se vrátil do Česka, aby v zemi, kde se narodil, také zemřel.
Téměř standing ovation si vysloužila paní Kája, která se spolu s dalšími dvěma ženami, které nemoc překonaly, objevila v hledišti. "I kdyby ten film pomohl jednomu člověku, byla bych ráda, že jsem se ho účastnila," je přesvědčená žena, které diagnóza rakoviny prsu zachránila manželství. Na rozdíl od její kamarádky z dětství, které zjistili stejnou diagnózu jen o pár měsíců později a která v dokumentu též účinkuje, již manžel opustil po desáté chemoterapii, a zůstala sama se dvěma dětmi.