Článek
Společně s Vlastou Burianem patřili na konci let dvacátých a ve třicátých letech Jan Werich s Jiřím Voskovcem k největším hvězdám pražského divadelního prostředí. Tyhle bohem nadané komiky národ zkrátka miloval.
Výsadní postavení měli Voskovec s Werichem především v Osvobozeném divadle, kde zazářili poprvé v roce 1927 se svou hrou West pocket revue. Po tvůrčích rozepřích s ostatními členy zůstali Jan s Jiřím společně s režisérem Jindřichem Honzlem a skladatelem Jaroslavem Ježkem klíčovými osobnostmi Osvobozeného divadla. Zlatou érou pro tuto dvojici byla léta třicátá, kdy začali koketovat i s filmem.
Jejich klauniády, slovní ekvilibristika i improvizační talent tak zůstaly dnešnímu divákovi částečně zachovány v Honzlových filmech Pudr a benzin (1931) a Peníze nebo život (1932). Režijně byly ovšem mnohem povedenější sociálně laděné filmy Martina Friče Hej rup (1934) a Svět patří nám (1937).
Stále ostřejší politické Osvobozené divadlo se v roce 1938 znelíbilo. Werichovi s Voskovcem byla odebrána divadelní koncese. Werich, Voskovec i Ježek včas opustili republiku. Druhou světovou válku trávili v USA. Po válce se oba už bez Jaroslava Ježka, který zemřel v roce 1942, vrátili do vlasti. Pro politickou satiru už ale v poválečném Československu nebylo místo. Voskovec emigroval přes Francii zpátky do Ameriky, kde se pokoušel o hereckou kariéru. Werich zůstal ve vlasti, kde pokračoval v divadelní a filmové kariéře.
Připomínkou nejšťastnějšího životního období této dvojice je několik soukromých fotek z konce dvacátých a začátku třicátých let. Wericha na nich můžete vidět při chvílích odpočinku s manželkou Zdenou jen v plavkách. Na další fotce zase s Jiřím Voskovcem v divadelní šatně před představením při líčení, kde se Werich dokonce nechal vyfotit nahý.
