Článek
Lásko, voníš deštěm, Zřejmě letos nikde nejsou kytky, Markétka, Řeka lásky, Klíč pro štěstí, To mám tak ráda, Večerem zhýčkaná, Déšť, Kůň bílý – to jsou jen některé z nestárnoucích hitů stálice naší hudební scény Marie Rottrové (83), která v sobotu slaví kulatiny.
Rozhodl kádrový původ
Na svět přišla 13. listopadu 1941 a hudba ji provázela doslova od kolébky – matka byla operní pěvkyně a otec varhaník.
Marie Rottrová ale vystudovala střední školu a poté se rozhodovala, co dál. Jenže neměla dobrý kádrový původ: „Populární hudba si vybrala mě, ne já ji. Původně jsem chtěla být učitelkou – nepřijali mě na pedagogickou školu. Chtěla jsem být soudkyní – nevzali mě na práva. Nastoupila jsem do spořitelny, kde mě bavila finanční sféra…“ řekla v rozhovoru pro novinky.cz s tím, že kdyby se nestala zpěvačkou, zůstala by u úředničiny. Osud naštěstí rozhodl jinak.
Milá a pozitivní zpěvačka
V roce 1960 se Marie Rottrová zúčastnila hudební soutěže, která hledala mladé talenty, a díky tomu dostala pozvánku do Československé televize, kde vystoupila s písní Rozmarné stvoření. Hvězdnou kariéru odstartovala o deset let později, kdy také nahrála první dlouhohrající desku. Skvělé písňové texty a působivá koncertní vystoupení vedly k tomu, že ji po celou kariéru provází image velice milé, příjemné a neustále optimisticky naladěné dámy.
Rottrová měla opravdu štěstí na vynikající autory. Velice krásné texty pro ni psali Jaroslav Wykrent (78), Jaromír Nohavica (68) či Jiřina Fikejzová (†93). „Za své zásadní písně považuji Lásko Jaroslava Wykrenta, To mám tak ráda Jiřiny Fikejzové, Lásko, voníš deštěm Jarka Nohavici a Žaluzie Zuzany Navarové,“ upřesnila pro novinky.cz.
Proč je Lady Soul
V letech 1965–66 zpívala Rottrová s rockovou kapelou Samuel a pak do roku 1968 s Majesticem. Tehdy se také nechala okouzlit soulem, který se stal její srdeční záležitostí. V jednom z rozhovorů Rottrová řekla, že to byla škola zpěvu, protože převzaté písně byly většinou dost složité a ona neměla pěvecké vzdělání. A právě na nich se naučila dýchat a frázovat.
Kromě převzatých soulových songů nazpívala i původní písně, hlavně lyrické – například Lásko či Měli jsme se potkat dřív. Nakonec začala vystupovat se skupinou Flamingo (později Plameňáci), ale koncertovala i sólově; spolupracovala také s TOČRem a dalšími orchestry.
V roce 2011 sice ohlásila odchod z hudební scény, ale za tři roky se zase vrátila. Bez muziky prostě žít nedokázala. Do jejích aktuálních koncertních plánů zasáhla sice pandemie, ale pomalu se začíná blýskat na časy. Pokud tedy budete chtít Lady Soul spatřit naživo, budete mít jistě možnost.
Klaplo to až napotřetí
Osud jí přivedl do cesty řadu zajímavých lidí, a kromě toho i tři manžely. Prvního, kytaristu a skladatele Vlastimila Kučaje (†56), poznala ve dvaceti a vzali se v roce 1962. Přivedla na svět syny Martina a Víta a na nějaký čas se proměnila v ženu v domácnosti, což jí ale dělalo radost. Vždycky totiž říkala, že je domácký typ. Manželství po deseti letech skončilo – podle jejích slov především proto, že se brali moc mladí. Zůstali však přáteli, a když Kučaj v roce 1997 umíral na rakovinu, byla mu zpěvačka oporou.
Ostravská rodačka žila od roku 1985 v Praze. A právě tady se v roce 1987 seznámila se svým druhým mužem, podnikatelem a hudebníkem Georgem Burgersteinem, který do našeho hlavního města přijel služebně ze Stuttgartu. Po svatbě v roce 1988 si zpěvačka dala tvůrčí pauzu a žila s ním v Německu. V roce 1990 se společně vrátili do Prahy, ale ona se stále ještě vyhýbala koncertování. To jí vydrželo tři roky. Až poté se zase pomaličku odhodlávala a v roce 1995 natočila i comebackové album Jeřabiny. Krátce nato se vrátila i na hudební pódia – překvapivý byl ale její náhlý rozvod s Burgersteinem.
V roce 2016 se vdala potřetí – své ano řekla podnikateli Milanu Říhovi (64). Manžel, se kterým žije na okraji Prahy, má prý nejradši její písničku Ten vůz už jel. A jaký má nestárnoucí jubilantka recept na život? „Pořád se raduju, splíny dokážu velmi rychle zapudit. Žije se mi zkrátka dobře, už si to hlídám.“ Přejeme jí proto, ať ji radost a životní pohoda provázejí i nadále.
