Článek
Během minulého nouzového stavu chodil sám po pražských ulicích a lovil snímky pro fotografickou knihu, která tuto dobu dokumentovala. Nyní se neprochází, protože zákeřný virus skolil i jeho. Ačkoli je režisérovi a spisovateli Ivanu Fílovi třiašedesát, nečekal, že ho takhle dostane a doslova položí na lopatky.
"Ještě tři dny předtím jsem uběhl na jeden zátah 12 km, skákal přitom přes švihadlo, jak to pravidelně dělám. V létě jsem vystoupal na sedm nejvyšších vrcholků Jeseníků, ušel přes 500 km, udělal přes 2 500 fotek pro svoji novou knihu, cítil jsem, že snad nikdy předtím jsem na tom nebyl kondičně lépe, dokonce jsem zvažoval začít trénovat na maraton," vyprávěl Fíla.
"Stačilo pár hodin, aby ze mě covid udělal doslova trosku: čtyřicítky horečky, dušnost, záchvaty kašle, bolest na plicích, nebyl jsem schopný ujít krok. V životě jsem nebyl vážně nemocný, nikdy jsem nebyl hospitalizován. Možná, že bez mé skvělé fyzické, a tím i psychické kondice bych tu už nebyl," popsal svůj stav.
"Nepíšu to, aby mě někdo litoval, chci jen, aby to věděli ti, kdo covid zlehčují jako chřipečku, nebo ho díky mnohým dezinformačním webům považují za spiknutí Billa Gatese či za jiné nesmyslné konspirační teorie, nebo věří několika našim známým osobnostem, které se staly součástí opozičních hrátek a egoisticky sledují jen své vlastní cíle, nebo patří k těm, kdo na Karlově mostě slavili konec pandemie, což seriózní britský deník The Guardian označil za „bolestně naivní“ a já to zde schytal za to, když jsem to už tehdy kritizoval," vysvětloval, proč se rozhodl napsat svůj status na sociálních sítích.
"Celý svět se opět zavírá, celá města. LOCKDOWN. I Německo, kde částečně žiju, čelí vysokému nárůstu pandemie a nikdo si s tím neví rady. Nikdo nemá ten zázračný patent ke spokojenosti všech. Dokud nebude vakcína, nemáme šanci se s tím vypořádat. To je bez výjimky názor všech renomovaných epidemiologů po celém světě. Fakt, který prostě musíme akceptovat. Přestaňme fňukat a stále si na něco a na někoho stěžovat, akceptujme zákony přírody a to, že nad námi vždy zvítězí, byť děláme vše pro to, abychom ji pokořili tím nejbrutálnějším způsobem. Platíme za naše prohřešky minulosti, za vykoupený blahobyt na úkor druhých, za nedostatek pokory, empatie, za naši zpupnost. Jsme v tom všichni, bez výjimky, a všichni si musíme sáhnout do svého svědomí. Přesto věřím, že za okny zas bude zářit slunce a usmívat se na nás," míní Fíla.