Článek
V první polovině dvacátého století, kdy u nás byla v oblibě především taneční muzika, swing a jazz, byla nejpopulárnější tuzemskou zpěvačkou Inka Zemánková. Dáma, která si zfalšovala doklady a celý život se dělala o deset let mladší, si udržovala nezdolný optimismus až do pozdního věku, přestože její životní osudy nebyly po válce vždy právě růžové.
Kariéra Inky Zemánkové začala strmě stoupat na začátku války. Zpívala s nejlepšími orchestry své doby a brzy ji objevil i film. Martin Frič si ji vyhlédl do hlavní role chystaného hudebního filmu, jehož realizaci nakonec Němci zhatili. Nakonec se objevila v legendární komedii Hotel Modrá hvězda (1941), kde zpívala nesmrtelný hit Slunečnice.
Po únoru 1948 jí nastaly těžké časy. Na začátku let padesátých jí bylo vystupování zakázáno, a živila se dokonce jako traktoristka. Znovu začala vystupovat v šedesátých letech, ale zašlá sláva se už nikdy nevrátila.
Vy se můžete podívat na unikátní fotografie zpěvačky v plavkách z počátku let šedesátých, kdy opět začala vystupovat u nás, ale zejména za hranicemi. I kolem padesátky si Inka udržovala famózní kondičku, kterou měla ještě z doby, kdy jako malá holka a dospívající dívka chodila do baletu. Aktivním způsobem života se Inka snažila žít až do roku 2000, kdy na jaře krátce po smrti svého druhého manžela ve věku osmdesáti čtyř let zemřela zcela v zapomnění.
