Článek
Neví, co bude za pár minut a kde příští noc složí hlavu. Pětadvacetiletá Bisan Owda žije a filmuje v Pásmu Gazy. Denně podává svědectví o zmaru v místech, kde je pocit bezpečí už dávno pryč. „Myslím na lidi, kteří zemřeli. Na ty, kteří přišli o domov. Vybombardovali i místo, kde jsem pracovala,“ říká v jednom z videí mladá žena.
Těžko se brání slzám, do komentářů připsala: „Ztratila jsem sny, práci, domov!“ Dva dny po útoku Hamásu, který v Izraeli zabil nejméně 1400 lidí, obdržela Bisan stejně jako tisíce dalších lidí textovou zprávu od izraelské armády, aby opustili svůj domov. Rychle posbírala, co mohla, a vyběhla ze svého bytu. Natáčela za pochodu. „Bylo nám řečeno, abychom šli do bezpečných částí,“ řekla do kamery a naskočila do taxíku. „Ale v Gaze už žádná taková místa nejsou,“ dodala.
Hlásí se na svém Instagramu každý den. Někdy i několikrát. Na jednom videu ukazuje, jak otevírá láhev vody. „Je to první čistá voda za tři dny,“ říká s úlevou. Na dalším záznamu vidíme bosé děti.
„Když se řekne ´zima přichází´, většina z vás si přestaví svůj oblíbený seriál nebo horkou čokoládu. Když ale říkám, že zima přichází, myslím na to, že zimě bez domovů a přístřeší nedokážeme čelit. Ochlazuje se. Lidi spí venku na zemi a děti chodí bez bot. Nemáme kam jít,“ popisuje současný stav spolupracovnice OSN.
Bisan ukazuje, jak se připravuje na noc v Gaze
Rozplakala se při vyjmenovávání událostí během bombardování místní nemocnice, během něhož zahynulo hodně lidí. Dojemný byl také rozhovor s jedenáctiletým klukem, který mluvil o svých sourozencích a bombardování domu, kde žili. Po jednom útoku zůstal zraněný.
V jednom příspěvku Bisan na Instagramu přiznává, jak si před spaním vždy položí boty ke dveřím. Je to rutina, aby byla připravená k útěku. A k tomu si ještě nachystá další nezbytnosti: oblečení, zubní kartáček, notebook a telefon, na který svá svědectví nahrává.
