Článek
Danu Medřickou (11. 7. 1920 – 21. 1. 1983), od jejíhož narození uplynulo o víkendu 100 let, milovali diváci i herečtí kolegové. Ve svých rolích dovedla být laskavá a něžná i krásně potrhlá. Mnohdy stačil její pouhý pohled, kterým dokázala vyjádřit i ty nejniternější pocity: zármutek, radost, prožité trápení, životní moudrost i nadhled. Byla prostě výjimečná a vynikala jak na divadelních prknech, tak před filmovou kamerou.
Mnohé role Dany Medřické jsou dnes již kultovní. Z těch filmových připomeňme Slávku Hlubinovou v Měsíci nad řekou (1953) či Hanu Kalvodovou v Ošklivé slečně (1959), z televizních pak Marii Dočkalovou z Romea a Julie na konci listopadu (1971) nebo roztomile střelenou zpívající maminku Hanákovou z Takové normální rodinky (1971).
Z propadáku mistrovský kus
Na divadle Medřickou proslavila ze všeho nejvíc postava Erži Orbánové z legendární Kočičí hry. Zajímavé je, že tehdejší vedení Národního divadla, které nepohodlné herečce házelo klacky pod nohy, jí tuto roli nabídlo víceméně ze zlomyslných důvodů. Mysleli si, že průměrné dílko maďarského dramatika Örkényho pro ni bude dostatečným trestem.
Nikdo netušil, že Medřická s kolegyní Vlastou Fabianovou (†78) z této hry udělají mistrovský kus. Jejich zásluhou se Kočičí hra stala nejúspěšnější inscenací v historii Národního divadla - hrála se devět let a čítala 403 repríz. A bylo by jich určitě víc, kdyby představitelka Eržiky v roce 1983 nezemřela.
Na vymodlené dítě čekala 10 let
Hvězdná Medřická se přitom nikdy nechovala jako hvězda. Na prvním místě pro ni byla vždycky její rodina - manžel a syn. Svého prvního muže, o 18 let staršího herce a režiséra Václava Vydru (†76), poznala herečka nijak nepřekvapivě na divadelních prknech. V roce 1945 se vzali a rok po svatbě se jim narodil syn Václav, který bohužel za několik měsíců zemřel. Na druhého potomka si pár musel počkat dalších deset let.
O vymodleného syna, který dostal také jméno Václav (68), se Dana Medřická zcela pochopitelně bála a střežila ho jako oko v hlavě – nedovolila mu například vysněnou motorku. Jistě jí ale dělalo radost, že Václav Vydra pokračuje v rodinné herecké tradici; otázkou ovšem je, zda schvalovala i jeho vášeň pro koně a jezdecký sport.
Potkala prince na bílém koni
Hereččino manželství plynulo poklidně až do roku 1979, kdy manžel zemřel. Vypadalo to, že Medřická se svým smutkem rezignuje na další vztah. Pak se ale v jejím životě objevil „princ na bílém koni“ – hereččin velký ctitel Artemio Precioso Ugarte (†90).
Charismatický Španěl, který pobýval jednu dobu služebně v Praze, ji znal z Národního divadla, kam chodil obdivovat její mistrovství. Po jednom představení ji sice oslovil, ale vše zůstalo pouze v platonické rovině, protože oba měli své rodiny a závazky.
Když se Ugarte vrátil do Španělska, dopisovali si, a ani jednoho z nich zřejmě nenapadlo, že jednoho dne se jejich životy protnou znovu. Herečce zemřel manžel a shodou okolností ovdověl i Ugarte. Vzdálenost, která je dělila, najednou nehrála roli.
Telefonovali si, mluvili spolu dlouhé hodiny, psali si… A byla z toho láska jako trám, kterou v roce 1981 zpečetili sňatkem. Dana Medřická v novém vztahu rozkvetla a pozdní lásky si užívala plnými doušky. S manželem hodně cestovala po Evropě, ale dilema, zda odejít z vlasti a žít v Madridu, nebo zůstat v Praze a hrát, za ni vyřešil osud.
V lednu 1983 utrpěla infarkt, který bohužel nepřežila. Nejen pro její blízké, ale i pro všechny její fanoušky to byl obrovský šok – byla totiž herečkou, kterou si celý národ přivlastnil.
