Článek
Charismatického herce jste mohli v televizi vidět jako prince Jižní říše v dramatickém příběhu Malá mořská víla (1976) nebo jako psychiatra v seriálu Arabela (1980). Jeho hlasem k nám promlouvají také princové Petr Trávníček (69) a Juraj Ďurdiak (68) v pohádkách Tři oříšky pro Popelku (1973) a Princ a Večernice (1979) – prvně jmenovaný proto, že v počátcích kariéry měl moc silný moravský přízvuk a druhý proto, že jako Slovák neuměl dobře česky.
Rád pokoušel Štěstěnu
O Petru Svojtkovi (25. 9. 1946 – 9. 5. 1982) se říkalo, že se v lecčems podobá americkému herci Jamesi Deanovi (†24). Co je spojovalo? Oba se líbili ženám, oba milovali adrenalin a oba kvůli této vášni předčasně zahynuli.
Zatímco Dean miloval rychlá auta a v jednom z nich se zabil, Svojtku bavilo balancovat na úzkých mostních zábradlích, kde mu hrozil pád z výšky a jistá smrt, nebo jízda na spřáhle tramvají, což se mu jedné květnové noci vymstilo.
Byl to zkrátka hodně impulzivní člověk se spoustou ztřeštěných nápadů – jeho spolužáci z DAMU vzpomínali, že byl ochoten splnit jakoukoliv sázku a provést kdejakou pitomost. Právě kvůli svým divokým kouskům dostal také přezdívku Bláznivý Petříček podle stejnojmenného francouzského filmu s Jeanem-Paulem Belmondem (87) v hlavní roli.
Jako Jekyll a Hyde
Zároveň byl Svojtka mužem dvou tváří, něco jako Jekyll a Hyde. V roce 1968 brojil proti sovětské invazi do ČSSR a okupačním vojákům dokonce roznášel letáky s výzvou, ať táhnou domů. Kvůli velké frustraci na krátký čas také emigroval do Británie. Jenže nějakou dobu po návratu otočil o 180 stupňů a v Divadle Jiřího Wolkera, kde působil v letech 1968 - 1975, zakládal SSM (Socialistický svaz mládeže) a záhy vstoupil i do KSČ.
Jeho kolegové a kamarádi byli v šoku – zrovna Svojtka, který se tak vymezoval proti režimu, najednou popře vše, na čem mu až dosud záleželo. On sám jedné kolegyni řekl, že už je mu všechno jedno a že nehodlá dělat hrdinu. V roce 1975 přešel do Národního divadla a ve zdejší činohře pak dokonce vedl základní organizaci KSČ. Systémem sice pohrdal, ale zároveň ho využíval a měl z toho pak deprese. „Šel cestou úspěchu, ale vnitřně věděl, že ho to ničí,“ řekla o něm herečka Táňa Fischerová (†72).
U kolegyní bodoval
Petr Svojtka byl pohledný a jeho kouzlu podlehlo i několik kolegyní. Ještě na DAMU randil se známou plzeňskou divadelní herečkou Monikou Švábovou (74), ale vztah se nakonec rozpadl. Jeho životními partnerkami se pak staly další herečky Kateřina Macháčková (70), Jana Janěková (65) a Jana Boušková (66), se kterými zplodil tři děti, syny Petra a Jana a dceru Janu.
Tragický konec
V noci na 9. květen 1982 došlo k neuvěřitelné tragédii. Svojtka se vracel z divadelního baru v Národním divadle a zřejmě se rozhodl, že se sveze noční tramvají „po svém“, tedy na spřáhle.
Když se vůz rozjel, neudržel balanc, pod mnohatunový kolos spadl a ten ho usmýkal a rozdrtil. Řidič o tragédii vůbec nevěděl, pozůstatků na kolejích si povšiml až projíždějící taxikář. Okamžitá identifikace byla vzhledem k devastaci těla zcela nemožná, pomohly až nalezené osobní doklady. Když se pak řidič tramvaje dozvěděl, co se stalo, omdlel.
Petr Svojtka přišel krátce před smrtí o slíbenou roli Hamleta, na kterou se už učil text, a těžce to nesl. Proto se chvíli spekulovalo i o možné sebevraždě. Většina hercových blízkých se ale shodla, že šlo o nešťastnou náhodu.
