Článek
Jednou z nezapomenutelných rolí Miloše Kopeckého (†73) se stal advokát Lukášek z hořké komedie Causa Králík (1979). Jeho hrdina – renomovaný pražský právník – musí ze zdravotních důvodů vyměnit živou metropoli za poklidné podhorské městečko. Tento odborník na lidskou nespravedlnost si tu ale moc klidu neužije, protože noví klienti ho brzy vtáhnou do známého světa plného zla a ziskuchtivosti.
Pro dobrotu na žebrotu
Lukáškovou první klientkou je babička Márová (Marie Brožová, †86), která svému synovci Jounovi (Jaroslav Satoranský, 82) půjčila 7,5 tisíce korun. Ten se ale k jejich vrácení nemá. Lukášek kromě toho řeší i další případy, mj. vykradače chat Pastyříka (Pavel Zedníček, 72) nebo žárlivce Vrány (Karel Augusta, †62), který bodl svou družku. Vděčná babička Márová se chce advokátovi revanšovat králíkem z domácího chovu, její causa ale nabírá na obrátkách. Ukáže se, že Joun je velký hráč, který se neštítí nasadit do případu všechny zbraně.
Darebák mu nevadil
Režisér Jaromil Jireš (†65) tak trochu rozboural zavedené tradice. Představitel klaďasů a dobráků Satoranský ztvárnil v jeho filmu arogantního hajzlíka, zatímco Kopecký, který často hrával všelijaké pochybné existence a hochštaplery, se zde objevil jako veskrze kladná figura s vysokým morálním kreditem.
Satoranský o své zkušenosti s Jounem promluvil v Týdeníku Rozhlas: „…snažil jsem se, abych působil vždy co nejvěrohodněji. Občas by si ale člověk chtěl zahrát i toho darebáka. To se mi podařilo, když mě Jára Jireš obsadil do filmu Causa Králík... Hrál jsem v něm hajzlíka Jouna, okrádajícího svoji tetičku. Mohl jsem zde znovu přišlápnout na dobráckou strunu, která ale v Jounově případě nebyla upřímná.“
Kopeckého trápily deprese
Ve filmu si zahrál také známý psychiatr Miroslav Plzák (†85), který byl ale do role Lukáškova kamaráda MUDr. Drasnara obsazen hlavně kvůli Miloši Kopeckému. Herce totiž krátce před natáčením postihla těžká deprese a natáčení bylo ohroženo – hlavní role mu byla totiž psána přímo na tělo. Kolegové tehdy o jeho vážné nemoci nevěděli, protože ji úzkostlivě tajil.
Z neznalosti věci o něm ale kolovaly fámy, že je nespolehlivý. Kopecký se léčil právě u Plzáka, který mu poradil, ať konečně vyloží karty na stůl. Herec šel tedy s pravdou ven a Jireše pak napadlo řešení. Scény s Kopeckým se posunou o dva týdny, MUDr. Plzák mu bude celou dobu k ruce, a aby prý nepřišel zkrátka, bude mít ve scénáři i menší roli.
Stříbrné plátno ji objevilo pozdě
Hodnou a důvěřivou babičku Márovou, konfrontovanou s arogancí vlastní krve, hrála Marie Brožová, která byla stejně jako Jaroslav Satoranský dlouholetou oporou Divadla na Vinohradech. Během své úctyhodné divadelní dráhy herečka prošla všemi obory milovnic, mladých a silných hrdinek, tragických matek i přirozeně lidských babiček.
Filmaři ji objevili poměrně pozdě, až na prahu její čtyřicítky, což ona sama zdůvodňovala tím, že její „světlé oči by na plátně působily slepě“. Přesto se v letech 1941 až 1945 objevila v řadě zajímavých snímků, mj. Advokát chudých, Turbina, Jan Cimbura (všechny 1941) nebo Řeka čaruje (1945). Po válce vytvářela především různé drobnokresby osudem zkoušených žen. Laskavou a utrápenou babičku si Brožová zahrála i předtím v sociálním dramatu Pavlínka (1974).
