Článek
Stačilo, aby popřál svému dobrému příteli, a už z toho byl oheň na střeše. Miloš Zeman si nenechal ujít příležitost, aby Robertu Ficovi blahopřál k významnému životnímu jubileu. Spíš než obsah ale zaujala forma, zejména pak to, jak se politik usadil.
„V politice má člověk velmi málo přátel. Máme spojence, máme nepřátele a tyto pozice se v čase neustále mění. Právě proto jsem hrozně rád, že tě mohu pokládat za svého přítele. Přítele, s nímž se dobře znám již řadu let. Proto bych ti ze srdce chtěl popřát k tvým šedesátinám,“ řekl směrem ke slovenskému premiérovi.
Spíše než to, co popřál k narozeninám, lidi zaujalo, jak se státník usadil. „Křečovitý posed,“ všimla si Majka. Netrvalo dlouho a ozvali se samozvaní odborníci na řeč těla. Bohužel se příliš neshodli na tom, co chtěl Zeman vyslat do světa.
„Řeč těla. Ruce křížem přes prsa: překřížené ruce nebo nohy představují fyzickou bariéru, kterou se chráníme. A kromě toho to je také jasný signál, že osoba, se kterou mluvíte, není otevřená tomu, co jí říkáte. Nenechte se zmást úsměvy ani celkově příjemnou atmosférou, která může konverzaci provázet,“ poznamenal Pavel.
„Ovšem to platí u osoby, která mluvu přijímá, nikoli vysílá. Navíc Miloš Zeman vůbec nemá ruce křížem, nýbrž souběžně,“ namítl Michal. „To je tím, že to má v hlavě srovnané. A nemává rukama jak Fiala,“ měl jasno Milan.
„Jste prezident na úrovni,“ zasnila se Yvona. „Ano, na úrovni dna moře Velkého příkopu,“ rýpl si Radomír.
