Článek
Život českého režiséra Miloše Formana (†86) je ukázkovým příkladem splněného amerického snu - jeden z nejznámějších světových filmařů si totiž získal přízeň diváků a kritiky nejen doma, ale i za oceánem, a kromě dvou Oscarů si odnesl i další prestižní ceny, mj. Zlaté glóby či BAFTA.
Narodil se před 88 lety - 18. února 1932 v Čáslavi, ale už od deseti let vyrůstal jako sirotek. Nejdřív mu gestapo odvleklo otce Rudolfa, významného účastníka protinacistického odboje a respektovaného skautského vedoucího.
Ve svém životopise režisér popsal, že s maminkou Annou pak chodili tři měsíce na čáslavské nádraží vyhlížet každý vlak jedoucí od Kolína v naději, že se v něm tatínek vrací domů. O dva roky později si gestapo odvedlo i maminku. Po válce se Forman s rodiči už neshledal - oba zemřeli v koncentračních táborech.
Otcovo zdvořilé odmítnutí
Až mnohem později se režisér dozvěděl, že jeho biologickým otcem byl ve skutečnosti architekt Otto Kohn (†77). Za svého pravého otce ale vždycky považoval Rudolfa. Nicméně Ottovi, který žil v zahraničí, jednou napsal – že po něm nic nechce, že má jen zájem o kontakt. Dopis zůstal bez odpovědi, a tak mu Forman napsal podruhé. A od Kohna přišel lístek se stručným vzkazem: „Ano, žiju. Zdravím“.
V USA musel točit jinak
Miloš Forman se v 60. letech stal jedním z nejvýznamnějších představitelů čs. nové filmové vlny – natočil skvělé věci jako Černý Petr (1963), Lásky jedné plavovlásky (1965) či Hoří, má panenko (1967).
Mnohé postavy hráli neherci, kterým nikdy neukázal scénář – scény jim pouze předehrál a pak je nechal mluvit vlastními slovy. A právě proto byly jeho příběhy velice lidské a autentické.
Podobnou metodu se režisér snažil uplatnit i po přestěhování do USA. Když tu točil svůj první americký film Taking Off (1971), požádal herce, aby improvizovali. Jenže narazil… Tehdy jim totiž nerozuměl ani slovo, a tak svůj přístup musel změnit.
Ještě že dostal košem
Forman se postupem času vypracoval v USA na jednoho z nejváženějších a nejoceňovanějších režisérů. Stačí zmínit jeho oscarové snímky Přelet nad kukaččím hnízdem (1975) a Amadeus (1984).
Mimochodem, v Kukaččím hnízdě chtěl do hlavní role obsadit původně Marlona Branda (†80) či Gena Hackmana (90). Jenže jako začínající režisér nestál jejich agentům tehdy ani za odpověď. A to je vlastně dobře – umíte si jako McMurphyho představit někoho jiného než Jacka Nicholsona (82)?
Tři manželky, dvoje dvojčata
Jeho první ženou byla herečka Jana Brejchová (80). Rozhodl se vzít si ji v momentě, kdy ho už nebavilo za ní stále dokola tajně lézt oknem do bytu. Jenže po čase jí zahnul s jistou baletkou a jako trest přišel rozvod.
Pak se dal dohromady se zpěvačkou Věrou Křesadlovou (75). Vzal si ji v roce 1964 a měl s ní dvojčata Petra a Matěje (55), která se proslavila dětskými rolemi v trilogii o rodině Homolkových.
U toho však Forman nebyl, neboť už žil za oceánem. S Křesadlovou se Forman rozvedl oficiálně až v roce 1999. Důvodem byla o 34 let mladší Martina Zbořilová (54), se kterou se seznámil poměrně kuriózně – kvůli její diplomové práci.
Zbořilová se v ní chtěla blýsknout Formanovou citací, a tak režiséra oslovila. A nakonec se stala jeho třetí manželkou a porodila mu další dvojčata, Andrewa a Jamese (21).
Se svou rodinou žil Forman šťastně na farmě v Connecticutu, ale s postupujícím stářím přicházely nejrůznější zdravotní problémy, které mu nakonec bránily i v cestách do staré vlasti. Zemřel 13. dubna 2018 a je pochován na hřbitově v americkém Warrenu – symbolicky mezi místními hasiči.
