Článek
Každá doba má své idoly, a první republika nebyla výjimkou. K velkým hereckým hvězdám patřil Hugo Haas (19. 2. 1901 – 1. 12. 1968), od jehož narození uplynulo právě 120 let. Haas sice nebyl typickým krasavcem, ale vše přebíjel svým kouzlem osobnosti a nepopiratelným šarmem.
Byl to jednoznačně miláček žen, jehož ložnicí prošly i ty nejslavnější kolegyně, namátkou Andula Sedláčková (†80), Olga Scheinpflugová (†65), Jiřina Šejbalová (†75), Ljuba Hermanová (†83), Jiřina Štěpničková (†73) či Adina Mandlová (†81).
Haasovu kouzlu odolala pouze Lída Baarová (†86) – ovšem nebylo to její přímou zásluhou: „Když si mě poprvé všiml, připadalo mi to jako nesmírná pocta a zamilovala jsem se až po uši. Řekl, že mě vyzvedne a půjdeme do kina, ale nepřišel. Pak mi řekl, že moje matka mu to zakázala,“ prozradila Baarová.
Načeradec i dr. Galén
Na stříbrném plátně debutoval Haas ve 20. letech ještě v němých snímcích. Své herecké schopnosti ale uplatnil teprve s rozvojem zvukového filmu po roce 1930. Jeho prvním velkým úspěchem byla role pana Načeradce v komedii Muži v offsidu, která se stala nejnavštěvovanějším filmem roku 1931. A z Haase se rázem stala hvězda.
Velké úspěchy slavil také na divadelních prknech. Co se jeho hereckého rejstříku týče, exceloval pochopitelně v komických rolích, ale výborně se uplatnil i v dramatech. Jeho nejvýraznější postavou byl dr. Galén v Bílé nemoci. Čapkovu hru uvádělo Národní divadlo a Haas si tuto postavu zahrál nakonec i ve filmu, který sám režíroval.
„Hugo Haas byl mimořádný herecký talent na divadle i ve filmu. Jeho inteligentní suchý humor s ironickým nadhledem nenutil k výbuchům smíchu jako Vlasta Burian, ale k úsměvu. Většinu dialogů ve veselohrách, které hrál, si vylepšoval svými dialogy, které uměl mistrovsky vymýšlet, ale i zahrát. Uměl zahazovat vtipy, říkal je jakoby nic, a tím zesiloval jejich účinek pro inteligentnější obecenstvo…“ napsal o něm režisér Otakar Vávra (†100) ve své knize Paměti aneb Moje filmové 100letí.
Láska hory přenáší
O Haasovi je také známo, že kromě žen miloval noční život a bujaré večírky, kde alkohol tekl proudem, šňupal se koks a k tomu se pořádaly automobilové závody. To vše skončilo v momentě, kdy se seznámil s o 16 let mladší baletkou Marií von Bibikoff (†92), které přezdíval Bibi. Nešlo o žádnou další „Titinku“ (tak říkal všem svým milenkám) - Bibi se v roce 1938 stala jeho ženou, a i když se v roce 1952 rozvedli, zůstali si blízcí až do konce jeho života.
Znal se s hollywoodskými hvězdami
Na počátku roku 1939 musel Haas kvůli svému židovskému původu odejít z Národního divadla a krátce nato se rozhodl, že spolu s manželkou opustí republiku. Maličkého syna Ivana ale museli nechat v Československu a setkali se s ním až po válce.
Usadili se v USA a talentovaný Haas tu prorazil. Zahrál si na Broadwayi a točil i v Hollywoodu – samozřejmě v rolích, kde nevadil jeho přízvuk. Na place se setkal s velkými hereckými hvězdami, například s Johnem Waynem (†72) či Gregorym Peckem (†87), a později sám také režíroval. Nejúspěšnější byl jeho film Pickup (1951), k němuž ho inspiroval román Hlídač č. 47. Bibi Haasová zmínila, že se mu do přízně pokoušela vetřít i samotná Marilyn Monroe (†36)!
Hrůzná smrt udušením
Za oceánem ale Haas šťastný nebyl. Deprese, jež ho trápily kvůli otci a bratrovi, kteří zahynuli v koncentračním táboře, se prohlubovaly. Nakonec přesídlil do Rakouska, aby byl blíže své rodné vlasti, kam se po svém odchodu podíval jen jednou – v roce 1963 u příležitosti 80. výročí založení Národního divadla. Pět let poté nás opustil navždy. Zrovna v době, kdy Bibi nebyla doma, ho přepadl těžký astmatický záchvat a on neměl dost sil, aby si přivolal pomoc. O rok později zemřel tragicky i jeho jediný syn.
